Červenec - Listopad
Biotop a rozšíření:
Roste velmi hojně v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod buky a smrky.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 60-200 mm široký, v mládí nízce vyklenutý, později vmáčklý až nálevkovitě prohloubený, tlustě masitý, tvrdý, na okraji dlouho podvinutý, na povrchu jemně sametový, matný, špinavě bělavý, později šedohnědý, ve stáří černohnědý až černý, s obtížně slupitelnou pokožkou.
Lupeny: 6-20 mm vysoké, připojené, řídké, tlusté a velmi křehké, zprvu bělavé, později smetanově nažloutlé, ve stáří od ostří postupně šedohnědnoucí až černající.
Třeň: 30-80 x 15-40 mm velký, válcovitý, v mládí plný, tvrdý, bílý a na povrchu ojíněný, později změklý, komůrkatě dutý, olysávající, špinavě šedohnědý až červenohnědý, ve stáří šedohnědý až černý.
Dužnina: Tuhá, bělavá, na řezu během několika vteřin naoranžověle červenající, postupně šedohnědnoucí, nakonec černající, se zemitě zatuchlým až nakysle ovocným pachem a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Bílý.
Kuchyňské využití:
Přestože svým vzhledem ke sběru příliš neláká, někteří houbaři si ji nemohou vynachválit a řadí ji k nejchutnějším houbám. Dá se využít do směsi, polévek a omáček, případně si z ní můžeme připravit houbové škvarečky nebo dokonce ovar.
Tržní využití:
Pouze k sušení pro další průmyslové zpracování k potravinářským účelům.
Vliv na zdraví:
Obsahuje látky, které pomáhají při skelalgii (bolesti nohou), ischiasu a strnulosti končetin. Mimo to se vyznačuje antioxidačními a protirakovinnými účinky, za které je odpovědný pravděpodobně nigricanin, což je derivát kyseliny ellagové. Tuto kyselinu obsahuje zejména ovoce, např. maliny, jahody, granátová jablka, brusinky nebo vlašské ořechy.
Poznámka:
Patří k nejbezpečnějším jedlým houbám. Zaměnit bychom ji mohli pouze za některé menší a podobně vzhlížející holubinky, které rovněž na poraněných místech červenají. Všechny tyto holubinky jsou naprosto neškodné.
Zajímavost:
Ze starých zčernalých plodnic vyrůstají občas parazitické houby, tzv. rovetky (Asterophora).
Možnost záměny za jinou houbu:
- jedlá holubinka osmahlá (Russula adusta), která má hustší lupeny a na řezu jen nenápadně růžovějící dužninu.
- jedlá holubinka hustolistá (Russula densifolia) lišící se hustými lupeny a na řezu slabě růžovějící dužninou.
- jedlá holubinka uhlová (Russula anthracina), která má husté, krémově lososové lupeny a na řezu rychle černající dužninu.
- jedlá holubinka černobílá (Russula albonigra) lišící se hustšími lupeny a na řezu nafialověle černající až černající dužninou s mentolovou chutí.
- nejedlá holubinka ostrolupenná (Russula acrifolia), jež se liší hustými, ostře palčivými lupeny a na řezu obvykle nenápadně červenající dužninou.
- jedlá holubinka hustolistá (Russula densifolia) lišící se hustými lupeny a na řezu slabě růžovějící dužninou.
- jedlá holubinka uhlová (Russula anthracina), která má husté, krémově lososové lupeny a na řezu rychle černající dužninu.
- jedlá holubinka černobílá (Russula albonigra) lišící se hustšími lupeny a na řezu nafialověle černající až černající dužninou s mentolovou chutí.
- nejedlá holubinka ostrolupenná (Russula acrifolia), jež se liší hustými, ostře palčivými lupeny a na řezu obvykle nenápadně červenající dužninou.