Houbařský slovník pojmů

Alveoly Jamky na klobouku některých hub, zejména smržů. Anamorfa Nepohlavní stadium houby, rozmnožující se nepohlavními výtrusy, nejčastěji konidiemi. Anastomózy Příčné spojky mezi lupeny nebo lištami, většinou nízké (žilkovité). Apothecium Pohárovitá, miskovitá nebo terčovitá plodnice vřeckovýtrusných hub, přisedlá nebo s různě dlouhou stopkou; u některých rodů bývá výrazně modifikovaná. Areoly Okrouhlé světlé plošky zůstávající na povrchu pýchavek (Lycoperdon) po opadání ostnů nebo bradavek. Askospora Pohlavní výtrus vznikající ve vřecku. Askus (Vřecko) Buňka vřeckovýtrusných hub, ve které se tvoří pohlavní výtrusy – askospory. Autolýza Rozklad buněk způsobený vlastními enzymy. Balistospora Aktivně odmršťovaný výtrus stopkovýtrusných hub. Bazidie Buňka, na které se tvoří pohlavní výtrusy stopkovýtrusných hub. Bazidiospora Pohlavní výtrus vznikající na bazidii. Biotop Přírodní stanoviště (lokalita), ve které se houba nachází. Blastospory Buňky nebo nepohlavní výtrusy (konidie) vzniklé pučením. Boreální Severský. Cystidy Aterilní buňky v roušku nebo pokožce stopkovýtrusných hub, nápadné svou velikostí, tvarem a někdy i obsahem. Dermatocystidy Cystidy v pokožce klobouku nebo třeně. Pojem se tradičně užívá zejména u rodu holubinka (Russula). Diafragma Papírovitá blanka oddělující teřich od sterilní báze u břichatkovitých hub. Endobiotický Žijící uvnitř hostitele. Endogenní Uvnitř tvořený. Endoperidie (Vnitřní okrovka) Vnitřní vrstva obalu plodnice u břichatkovitých hub. Epigeický Tvořící plodnice, které větší částí nebo celé vyčnívají nad povrch půdy. Epikutis Povrchová blanka (pokožka). Epilitický Rostoucí na povrchu horniny. Excipulum Stěna apothecia, často mnohovrstevná. Exogenní Vně tvořený. Exoperidie (Vnější okrovka) Vnější vrstva obalu plodnice u břichatkovitých hub. Exsikát Vysušená plodnice houby určená pro herbář. Fruktifikace Vytváření plodnic. Gelatinózní (Rosolovitý) Obsahující rosolovitou hmotu, obalený rosolovitou hmotou. Gleba (Teřich) Plodná oblast v plodnicích břichatkovitých hub. Tvoří jej pletivo obsahující bazidie s výtrusy. Zralý teřich bývá vatovitý, prachovitý nebo slizovitý. Gutace Vylučování přebytečného množství vody v podobě kapiček. Gymnokarpní Houby s rouškem výtrusným uloženým na povrchu plodnice (např. smrže). Habitat Přírodní stanoviště (lokalita), ve které se houba nachází. Haustoria Zvláštní orgán na hyfě parazitické houby, který proniká do hostitele a slouží k čerpání živin. Hyfy Houbová vlákna, složená z protáhlých buněk oddělených přehrádkami. Tvoří podhoubí i plodnice hub. Hygrofánní Snadno pohlcující vodu nebo vzdušnou vlhkost, přičemž vlhká část plodnice (zejména okraj klobouku) bývá tmavší a živěji zbarvená; po vyschnutí výrazně zesvětlá. Hygroskopický Pohlcující vodu nebo vzdušnou vlhkost a v důsledku toho měnící tvar (toto užší vymezení pojmu je zažité v mykologii). Hymenium viz. Rouško - Výtrusorodá vrstva u stopkovýtrusných hub. Hymenofor Část plodnice, která na svém povrchu nese rouško (např. ostny, lupeny nebo rourky) a zpravidla výrazně zvětšuje výtrusorodou plochu. Hypogeický Tvořící plodnice pod zemí (v půdě nebo vrstvě opadu). Chlamydospory Nepohlavní tlustostěnné výtrusy, sloužící k přežití (přezimování) houby. Inkrustace Materiál vyloučený nebo usazený na povrchu hyf nebo cystid, nejčastějí v podobě zrnek pigmentu nebo různě tvarovaných krystalků. Káčovitý Obráceně kuželovitý (prostorový útvar v podobě dětské hračky – káči), někdy s mírně vyklenutou horní plochou. Kapilicium (Vlášení) Vatovitý soubor vláken v teřichu břichatkovitých hub. Tvoří ho tlustostěnné, tmavě zbarvené a větvené hyfy bez přehrádek. Kaulocystidy Cystidy nacházející se na povrchu třeně. Kleistothecium Typ plodnice u vřeckovýtrusých hub, je uzavřená a otvírá se rozrušením nebo rozpadem stěny. Kolumela Sterilní sloupek uvnitř plodnic některých hub (např. břichatkovitých). Komenzál Organizmus žijící s jiným organizmem ve vzájemně výhodném vztahu. Konidie Nepohlavní výtrusy hub, vznikající na specializovaných hyfách, zvaných konidiofory. Tvoří se rozdělením existujících buněk přehrádkami nebo vypučením z tzv. konidiogenní buňky. Konidiofor Specializovaná, často pozměněná hyfa nesoucí konidie. Koprofilní Rostoucí na exkrementech živočichů. Kortina (Pavučinka) Pavučinovitě vláknitý závoj, který je dobře patrný u mladých plodnic pavučinců (Cortinarius), ale i některých jiných stopkovýtrusých hub. Kosmopolitní Celosvětový, respektive rozšířený na všech 5 kontinentech, vyjma Antarktidy. Krček (Rostrum) Prodloužená a zúžená horní část perithecia, na vrcholu s ústím (ostiolem). Kutis Pokožka klobouku nebo třeně, složená z hyf uspořádaných rovnoběžně s povrchem. Laktiferní hyfy (Mléčnice) Houbová vlákna obsahující mléčnou, často nápadně zbarvenou tekutinu (latex), která se po narušení stěny hyfy rozlévá ven. Makromycety Plodnice hub větších než 1 mm. Makroskopie Vlastnosti hub pozorovatelné pouhým okem nebo lupou. Mikromycety Plodnice hub velké do 1 mm, viditelné většinou jen pod mikroskopem. Mléčnice (Laktiferní hyfy) Houbová vlákna obsahující mléčnou, často nápadně zbarvenou tekutinu (latex), která se po narušení stěny hyfy rozlévá ven. Mycelium (Podhoubí) Soubor rozvětvených houbových vláken, tvořící vlastní tělo houby. Mykologie Vědní obor o houbách. Mykorhiza Symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Nitrózní pach Pach po kyselině dusičné. Nosič (Receptakulum) Útvar v plodnicích břichatkovitých hub, který v dospělosti vynáší teřich nad úroveň substrátu. Bývá pružný, pórovitý, často pestře zbarvený a mívá rodově charakteristický tvar (jednoduchý, rozvětvený nebo mřížovitý). Okrovka (Peridie) Obal plodnice u břichatkovitých hub, funkčně zpravidla dvouvrstevný, z hlediska vnitřní stavby mnohdy i vícevrstevný. Ostiolum (Ústí) Ústí na vrcholu plodnic vřeckovýtrusných hub (obvykle perithecií), často umístěné na prodloužené a zúžené horní části plodnice – krčku (rostrum). Pavučinka (Kortina) Pavučinovitě vláknitý závoj, který je dobře patrný u mladých plodnic pavučinců (Cortinarius), ale i některých jiných stopkovýtrusých hub. Peridie (Okrovka) Obal plodnice u břichatkovitých hub, funkčně zpravidla dvouvrstevný, z hlediska vnitřní stavby mnohdy i vícevrstevný. Peridiola Čočkovitý nebo peckovitý útvar u hnízdovkovitých hub vzniklý rozdělením teřichu na několik samostatných celků; bývá poutkem připojena ke stěně plodnice a obsahuje výtrusy. Perithecium Kulovitá, hruškovitá až lahvicovitá plodnice vřeckovýtrusných hub, s rouškem na dně a bocích vnitřní dutiny a na vrcholu s malým otvorem – ústím. Pleurocystidy Cystidy nacházející se na ploše lupenů (nikoli na ostří lupenů). Podhoubí (Mycelium) Soubor rozvětvených houbových vláken, tvořící vlastní tělo houby. Póry Ústí rourek u hřibovitých hub a chorošů. U některých druhů mají jinou barvu než rourky. Připojení lupenů ke třeni Připojení rourek ke třeni Receptakulum (Nosič) Útvar v plodnicích břichatkovitých hub, který v dospělosti vynáší teřich nad úroveň substrátu. Bývá pružný, pórovitý, často pestře zbarvený a mívá rodově charakteristický tvar (jednoduchý, rozvětvený nebo mřížovitý). Resupinátní Rozlité. Rhizomorfy Tlustě provazcovité útvary složené z hyf. Rostrum (Krček) Prodloužená a zúžená horní část perithecia, na vrcholu s ústím (ostiolem). Rouško Výtrusorodá vrstva. U vřeckovýtrusných hub je tvořená palisádou vřecek a parafýz a často se označuje i pojmem thecium. U stopkovýtrusných hub je tvořená palisádou bazidií a bazidiol, ve které jsou u některých druhů přítomny i cystidy a jiné tvarově odlišné elementy (např. hyfidie nebo sety). Ruderální biotop Lokality ovlivněné lidskou činností. Saproparazitické houby Část svého životního cyklu žijí saprofyticky, část paraziticky. Saprotrofie Získávání výživových látek z odumřelých zbytků rostlin a organismů. Sférocysty Kulovité buňky. Síťka Očka ornamentovitě pospojovaná na povrchu třeně hřibovitých hub. Sklerocium Kompaktní, kulovitý, hlízovitý nebo protáhlý shluk vláken podhoubí, většinou obalený tmavou krycí vrstvou. Slouží k přetrvání nepříznivých podmínek. Po jejich odeznění ze sklerocia vyrůstají hyfy nebo plodnice. Sorus Shluk výtrusů nebo sporangií. Spora Výtrus. Pojem nejčastěji označuje pohlavně vzniklé výtrusy (askospory, bazidiospory). Sporangiofor Specializovaná hyfa nesoucí sporangium. Sporangium Nepohlavní struktura, ve které endogenně vznikají výtrusy. Stélka (Thallus) Tělo (např. hub, lišejníků, nebo řas), které není rozlišeno na pravé listy, stonky ani kořeny, často nemá ani diferencovaná pletiva. Stroma Kompaktní a různě tvarovaný shluk houbových vláken se zanořenými nebo povrchovými plodnicemi, nejčastěji typu perithecium. Subgleba Pletivo pod glebou (teřichem) v plodnici břichatkovitých hub. Subikulum (Podložka) Pavučinatá, vatovitá až tence kurovitá spleť houbových vláken, na níž se u některých hub tvoří plodnice. Teleomorfa Pohlavní stadium houby, rozmnožující se pohlavními výtrusy (askosporami nebo bazidiosporami). Teřich (Gleba) Plodná oblast v plodnicích břichatkovitých hub. Tvoří jej pletivo obsahující bazidie s výtrusy. Zralý teřich bývá vatovitý, prachovitý nebo slizovitý. Thalorhizy Myceliové (podhoubí) provazce. Thecium viz. Rouško - Výtrusorodá vrstva u vřeckovýtrusných hub. Třeň Spodní část plodnice obvykle nesoucí klobouk. Ústí (Ostiolum) Ústí na vrcholu plodnic vřeckovýtrusných hub (obvykle perithecií), často umístěné na prodloužené a zúžené horní části plodnice – krčku (rostrum). Velum Obal plodnice u stopkovýtrusných hub (s výjimkou břichatkovitých, kde se obal nazývá peridie – okrovka). Kryje plodnice nebo jen hymenofor. Vlášení (Kapilicium) Vatovitý soubor vláken v teřichu břichatkovitých hub. Tvoří ho tlustostěnné, tmavě zbarvené a větvené hyfy bez přehrádek. Vřecko (Askus) Buňka vřeckovýtrusných hub, ve které se tvoří pohlavní výtrusy – askospory. Výtrusy Rozmnožovací tělíska hub.