Jedovaté houby jsou houby, které obsahují alespoň jednu toxickou látku.
Na této stránce se dozvíte, jak se otravy dělí, jakými se vyznačují symptomy, a které druhy hub je vyvolávají. Primární pravé - s termostabilními toxiny:
Mezi nejzávažnější patří otravy s termostabilními toxiny, což značí, že způsobují otravu i po důkladném tepelném zpracování hub. Tyto otravy dělíme na 8 typů:

• 1. Otravy cyklopeptidové, cytotoxické
  V tomto typu otrav se eviduje nejvíce smrtelných případů. Jsou zde zastoupeny například:
  - muchomůrka zelená (Amanita phalloides)
  - muchomůrka jízlivá (Amanita virosa)
  - muchomůrka jarní (Amanita verna)
  - čepičatka jehličnanová (Galerina marginata)
  - nebo některé druhy menších bedel.
  Tyto houby obsahují nejnebezpečnější toxiny, mezi které patří amatoxiny, falotoxiny a virotoxiny.
  Otrava se začíná projevovat většinou pozdě, zhruba po 8-10 hodinách od konzumace. Dostavují se zejména bolesti břicha, průjmy a zvracení. Tyto stavy bývají nejintenzivnější zhruba 24 hodin a dochází při nich k dalším symptomům, především k celkové dehydrataci. V této fázi již mohou někteří starší lidé či malé děti zemřít. Zhruba 3. den následuje úleva, která však netrvá dlouho a v dalších hodinách postupně dochází k selhávání činnosti jater a ledvin, což může vést i ke smrti.
• 2. Otravy gyromitrinové
  Otravy mají podobné počáteční symptomy, jaké se projevují u 1. typu, ale způsobuje je gyromitrin, což je toxin, který postihuje opět játra, ale již méně ledviny. Jsou zde zastoupeny:
  - ucháč obecný (Gyromitra esculenta)
  - baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria)
  Zajímavé je, že toxin gyromitrin se objevuje v menší míře i v jiných ucháčích, které se považují za jedlé. Gyromitrin je částečně termolabilní, takže v ostatních případech je riziko otravy prakticky nulové. Při konzumaci ucháčů bychom však měli být maximálně obezřetní a sbírat pouze mladé a nepřemrznuté plodnice!
• 3. Otravy muskarinové
  K nejnebezpečnějším druhům hub způsobující tento typ otravy patří zejména:
  - vláknice začervenalá (Inocybe erubescens)
  - vláknice kuželovitá (Inocybe rimosa)
  - vláknice Godeyova (Inocybe godeyi)
  - helmovka ředkvičková (Mycena pura)
  - některé druhy bílých strmělek
  
  Muskarin se však nachází v menší míře i v jiných houbách, např. v muchomůrce červené (Amanita muscaria).
  První příznaky otravy se v tomto případě projevují 15-30 minut po jídle, výjimečně již během jídla.
  Způsobují velmi nepříjemný a bolestivý průběh, ale obvykle bez trvalých následků. K nejčastějším symptomům patří zarudnutí v obličeji, silné pocení a slinění (během otravy může postižený vyslinit až 2 litry slin), křečovité bolesti břicha, zvracení, průjmy, zrychlený dech, poruchy močení a vidění, srdeční problémy a dušnost. Průběh otravy je nesmírně vyčerpávající, přičemž postižený je celkově zesláblý a značně dehydrovaný. V některých případech se může objevit i ochablost dýchacích orgánů nebo velmi nebezpečný otok plic. Při otravách tohoto typu se podává protijed v podobě atropinu.
• 4. Otravy koprinové
  Tyto otravy způsobují některé druhy hnojníků, především:
  - hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)
  - ale také velmi vzácný hřib zavalitý (Boletus torosus).
  Některé hnojníky patří v mládí mezi dobré jedlé houby, ovšem nesmí se kombinovat s alkoholem. Obsahují toxin koprin, který dokáže v těle působit až 3 dny.
  Otrava se projevuje zhruba po 30 minutách a trvá dvě hodiny a déle. Lehčí otravy se projevují pouze zarudnutím pokožky, zatímco těžší jsou provázeny dušností, zvracením a průjmy. Svým průběhem připomínají takzvaný antabusový efekt.
  Upozornění: Při opakovaném požití alkoholu do dvou dnů od konzumace hub se otrava opakuje!
• 5. Otravy izoxazolové neurotoxické
  Nejzávažnější otravy tohoto typu způsobuje:
  - muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)
  
  K dalším, avšak již méně nebezpečným druhům patří:
  - muchomůrka slámožlutá (Amanita gemnata)
  - muchomůrka královská (Amanita regalis)
  - muchomůrka červená (Amanita muscaria)
  První obtíže v tomto případě otravy nastupují nejdříve po 30 minutách, přičemž postižený pociťuje horkost, sucho v ústech, zhoršené vidění, pálení a mravenčení po celém těle. Dostavují se halucinace a nebezpečné poruchy srdeční činnosti. Nejvýznamnější látku představuje takzvaný mykoatropin.
• 6. Otravy psychotropně-neurotoxické
  Do této skupiny hub patří především:
  
  - muchomůrka porfýrová (Amanita porphyria)
  - muchomůrka citronová (Amanita citrina)
  - helmovka narůžovělá (Mycena rosea)
  - štítovka vrbová (Pluteus salicinus)
  - některé druhy lysohlávek (Psilocybe)
  - některé druhy kropenatců (Panaeolus)
  První příznaky otravy se projevují nejdříve po 15 minutách a mívají velmi rozmanitý průběh, který může být i v případě lysohlávek velmi nepříjemný. Typické jsou poruchy zrakové a sluchové oblasti, závratě, únava a nevolnost. Hrozí nebezpečí infarktu, mozkové příhody a trvalých psychických problémů, případně i nějaký úraz.
• 7. Otravy gastrointestinální
  Patří k nejčastějším otravám, které mají sice nepříjemný, avšak většinou benigní (neškodný) průběh.
  Nejnebezpečnější druhem je:
  - závojenka olovová (Entoloma sinuatum), která způsobuje snad nejkrutější otravy. Postiženého sužují ukrutné bolesti břicha doprovázené zvracením a průjmy a jiné nepříjemné stavy.
  Méně závažnější komplikace způsobuje celá řada jiných hub, mezi které patří další druhy závojenek, některé čirůvky (Tricholoma), slzivky (Hebeloma), kuřátka (Ramaria), ale i pečárky (Agaricus) a další druhy hub.
• 8. Otravy orellaninové
  Nejzákeřnější typ otrav způsobuje toxin orellanin, jenž se nachází v některých druzích pavučinců, zejména v:
  - pavučinci plyšovém (Cortinarius orellanus)
  - pavučinci skořicovém (Cortinarius cinnamomeus)
  První příznaky otravy se v tomto případě projevují nejdříve po 36 hodinách, ale většinou mnohem později, někdy dokonce až po 2 týdnech!
  Zpočátku jsou uváděny bolesti v oblasti bederní páteře a mírné žaludeční obtíže. Tyto příznaky brzy odezní a postižený se cítí několik hodin v pořádku. Později však orellanin způsobí těžké poškození ledvin s doživotními následky nebo přímo smrt. Z tohoto důvodu představuje pavučinec plyšový v podstatě nejnebezpečnější druh houby na světě.

Primární pravé - s termolabilními toxiny:
Tyto otravy způsobují houby, které jsou po důkladném tepelném zpracování jedlé, avšak za syrova bývají jedovaté. Patří k nim zejména některé druhy václavek, čirůvek, strmělek a dokonce i hřibů.
Obezřetní bychom měli být zejména při konzumaci:
- václavky obecné (Armillaria mellea)
- hřibu kováře (Boletus luridiformis)
- hřibu koloděje (Boletus luridus)
Tyto houby vyžadují v závislosti na druhu minimálně 15-30 minut důkladnou tepelnou úpravu. Otravy se projevují nepříjemnými žaludečními obtížemi, které však většinou postupně odezní a netrvají déle jak několik hodin. Sekundární pravé:
Otravy vznikají po konzumaci přemrzlých, starších, zapařených a případně špatně uskladněných hub. Takovéto houby bývají napadené různými mikroorganismy a může se v nich vytvořit i velmi nebezpečný botulotoxin. Pokud nejsou plodnice napadené botulinem, mají otravy většinou méně závažný průběh a projevují se obvykle žaludečními potížemi. Primární nepravé: Projevují se pouze u jednotlivců, kteří jsou na některé druhy jedlých hub alergičtí. Alergie způsobují například některé druhy:

- červenajících bedel (Chlorophyllum)
- kačenka česká (Verpa bohemica) K nejnebezpečnějším druhům patří v tomto případě čechratka podvinutá (Paxillus involutus), která byla dříve považována za výbornou gulášovou houbu. V současné době je tento druh v atlasech uváděný jako jedovatý. Sekundární nepravé:
Tyto otravy způsobují houby s vysokým obsahem těžkých kovů a sloučenin, houby ozářené, nebo nějakým způsobem kontaminované. Z tohoto důvodu se nedoporučuje sbírat houby v průmyslových oblastech, poblíž frekventovaných silnic a podobně. Vznikají v případech, kdy si člověk dokáže vyvolat nevolnost ze strachu, že se otrávil houbami. 1) Pokud máme důvodné podezření na otravu houbami, je nutné co nejrychleji vyvolat zvracení.

2) Ihned poté je vhodná konzultace s toxikologickým informačním střediskem (tel. 224 91 54 02, 224 91 92 93), abychom zbytečně nealarmovali záchrannou službu.

3) Pokud se otrava potvrdí, je potřeba co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc (tel. 155, 112). Před příchodem lékaře se doporučuje podávat aktivní uhlí a hodně pít.

4) Velmi důležité je zajištění vzorků hub, případně vzorky stolice nebo zvratků, ze kterých se dá odhalit zdroj otravy.