Srpen - Listopad
Biotop a rozšíření:
Vyrůstá pouze v některých oblastech, místy je však velmi hojná. Objevuje se většinou v početných skupinách pod borovicemi, smrky a buky, obvykle na lokalitách s kyselým podložím. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách.
Popis:
Klobouk: 50-120 mm široký, zprvu polokulovitý nebo vejčitý, později široce kuželovitý až vyklenutý, na povrchu v mládí ojíněný, vločkatě vláknitý, šedožlutý až okrově krémový, někdy s nepatrným stříbřitě nafialovělým nádechem.
Lupeny: 4-10 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, poměrně husté, měkké, krémově hnědé, šedohnědé, později až rezavě hnědé, s nerovným až zoubkatým ostřím.
Třeň: 40-150 x 12-25 mm velký, válcovitý, jemně vláknitý, pod kloboukem často hedvábitě lesklý, bělavý, ve spodní části až bělavě nebo okrově nahnědlý, opatřený tenkým blanitým prstenem.
Dužnina: Křehce masitá, bělavě nažloutlá až krémová, s nevýraznou houbovou vůní i chutí.
Výtrusný prach: Rezavohnědý.
Kuchyňské využití:
Patří mezi chutné jedlé houby, které se uplatní nejen ve směsi, ale i v různých omáčkách, guláších a dalších pokrmech.
Vliv na zdraví:
Vyznačuje se silnými antivirálními účinky. Obsahuje látky, které působí proti viru způsobujícímu opary a některá oční onemocnění. Mimo to působí proti viru planých neštovic, viru RSC (respirační syncytiální vir) a některým chřipkovým virům.
Možnost záměny za jinou houbu:
pavučinec kozlí (Cortinarius traganus):
- v případě mladých plodnic si mohou být tyto dva druhy částečně podobné. Spolehlivě je od sebe odlišíme díky blanitému prstenu, který je patrný u sluky svraskalé. Pavučinec kozlí je většinou světle modrofialově zbarvený, vyznačuje se pavučinovitým velem a jeho třeň nezdobí prsten.
- v případě mladých plodnic si mohou být tyto dva druhy částečně podobné. Spolehlivě je od sebe odlišíme díky blanitému prstenu, který je patrný u sluky svraskalé. Pavučinec kozlí je většinou světle modrofialově zbarvený, vyznačuje se pavučinovitým velem a jeho třeň nezdobí prsten.