ryzec syrovinka (Lactarius volemus)
Tohoto ryzce by mohli méně zkušení houbaři za jiný druh i zaměnit, pokud se ale zaměří na dužninu, respektive její výrazný pach po slanečcích, nemělo by k záměně za nějaký nejedlý druh dojít. K dalším charakteristickým znakům syrovinky patří velmi hojné bílé mléko, které je dosti lepkavé a po chvilce vybledává, tvrdá a křehká konzistence plodnic a lupeny, jež po otlačení nebo stářím rezavě hnědnou.
Červenec - Říjen
Biotop a rozšíření:
Roste nehojně až vzácně v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrky, borovicemi, buky a duby. Objevuje se jednotlivě nebo v méně početných skupinkách, s oblibou v mechu. Upřednostňuje kyselé a neutrální půdy a vyskytuje se od nížin až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 50-150 mm široký, zprvu polokulovitý až vyklenutý a výrazně podvinutý, později rozložený, uprostřed občas vmáčklý, na povrchu jemně sametový až ojíněný, suchý, matný, nepásovaný, občas vrásčitý nebo rozpraskávající, rezavě oranžový, rezavě načervenalý až okrový, na poraněných místech tmavohnědý.
Lupeny: 4-9 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, husté, poměrně křehké a tlusté, bělavě krémové, po otlačení a ve stáří rezavě hnědnoucí.
Třeň: 60-120 x 10-30 mm velký, válcovitý nebo vřetenovitý, tvrdý, plný, někdy v dospělosti nepatrně komůrkatý, hladký, suchý, obvykle stejně zbarvený jako klobouk, jen nepatrně světlejší.
Dužnina: Tvrdá, křehká, bělavá až bělavě krémová či bělavě naoranžovělá, při poranění rezavě hnědnoucí, s nasládlou chutí a aromatickou vůní, která se v dospělosti a při zavadání mění v nepříjemný pach po slanečcích.
Mléko: Velmi hojné, lepkavé, nahořklé, zpočátku bílé, po chvilce vybledávající, po delší době šednoucí.
Výtrusný prach: Bělavý.
Kuchyňské využití:
Řadíme jej k nejchutnějším ryzcům, který se dá navíc jednoduše upravit. Je velmi chutný upečený na kamnech nebo v troubě, případně na ohni jako špekáček.
Vliv na zdraví:
Byly v něm zjištěny látky vyznačující se protirakovinnými, antioxidačními a antibakteriálními účinky. Z minerálních látek obsahuje ve vyšší míře zejména zinek, který má nezanedbatelný vliv na reprodukci. Mimo to ovlivňuje metabolizmus bílkovin, sacharidů a regulaci imunitního systému. Působí příznivě při hojení ran a pomáhá léčit ekzém.
Poznámka:
Podle nejnovějších poznatků rozlišují někteří odborníci v Evropě až tři druhy ryzců, které byly doposud souhrnně označovány jako Lactarius volemus. Liší se mikroskopicky podle tzv. pileipellis (kutikul), které tvoří vrchní vrstvu pokožky klobouku.
Rozděleny jsou takto:
- Lactifluus volemus
- Lactifluus subvolemus
- Lactifluus oedematopus
Možnost záměny za jinou houbu:
- jedlý ryzec vrásčitý (Lactarius rugatus) lišící se červeněji zbarveným kloboukem a vyrůstající ve Středomoří.
- jedlý ryzec (Lactarius hygrophoroides) odlišující se zejména řidšími lupeny s víceméně bělavým zbarvením, vyrůstající pod některými druhy dubů a objevující se v Americe.
- jedlý ryzec (Lactarius hygrophoroides) odlišující se zejména řidšími lupeny s víceméně bělavým zbarvením, vyrůstající pod některými druhy dubů a objevující se v Americe.