penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
Tato penízovka je zaměnitelná, ovšem pokud se zaměříme na sametově ojíněný, často podélně vrásčitý třeň, který se postupně zbarvuje do hnědočerna, nehrozí nám záměna za žádný nebezpečný druh. Jestliže je tedy třeň černý, není se čeho bát. V takovém případě je záměna možná pouze za jiný blízký druh z rodu (Flammulina).
Říjen - Duben
Biotop a rozšíření:
Roste hojně v bohatých trsech na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, zejména na pařezech a kmenech ve vlhčím prostředí. Objevuje se nejen v lesích, ale také na hrázích rybníků, v parcích, zahradách, sadech, na návsích apod.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 20-50(-80) mm široký, nejdříve klenutý, později rozprostřený, s ostrým, v mládí lehce podvinutým, v dospělosti někdy průsvitně rýhovaným okrajem.
Pokožka: Lysá, za vlhka slizká a lesklá, medově žlutá, žlutooranžová, někdy až kaštanově hnědá, na temeni obvykle tmavší, na okraji světlejší.
Lupeny: 4-8 mm vysoké, středně husté, zúženě připojené, tenké, vláčné, zprvu bělavé, později žlutooranžové.
Třeň: 20-80 x 2-10 mm velký, válcovitý, na bázi někdy kořenovitě protažený, často bočně stlačený či zploštělý, podélně vrásčitý, sametově ojíněný, v mládí světle žlutohnědý, později zejména ve spodní části tmavohnědý, ve stáří hnědočerný až černý.
Dužnina: Tence masitá, smetanově nažloutlá, s příjemnou vůní a lehce nasládlou chutí.
Výtrusný prach: Bílý až bělavě nažloutlý.
Kuchyňské využití:
Penízovka sametonohá patří k nejchutnějším houbám. Výborná je na pečeném kuřeti, v rizotu, polévkách a omáčkách, na topinkách atd. Konzumují se pouze kloboučky.
Vliv na zdraví:
Obsahuje látky se silnými protirakovinnými účinky, zejména proti rakovině děložního krčku a prostaty. Vykazuje se i významnou antimikrobiální aktivitou. Pomáhá lidem trpícím alergiemi, astmatem, žaludečními vředy, různými záněty, nespavostí, bělotoky atd. Podporuje navíc imunitní systém a je vhodná pro lidi trpící Crohnovou chorobou.
Zajímavost:
Mladé plodnice penízovky sametonohé odolávají jakýmkoli mrazům. Pokud zmrznou, při následné oblevě rozmrznou a rostou bez problému dál.
Možnost záměny za jinou houbu:
opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis):- penízovka sametonohá má sametově ojíněný a ve stáří na bázi černající třeň, zatímco u opeňky měnlivé je třeň jemně šupinkatý, nečerná a zdobí jej prstýnek. Oba druhy se navíc liší jinými klobouky a odlišnou vůní dužniny.
čepičatka jehličnanová (Galerina marginata):- v některých případech lze smrtelně jedovatou čepičatku zaměnit za jedlou penízovku sametonohou. Ta však roste převážně trsnatě a liší se zcela odlišným, ve stáří na bázi černajícím třeněm s absencí prstenu.
penízovka letní (Flammulina fennae):- penízovka sametonohá vyrůstá v zimním období a vyznačuje se zlatavě nahnědlými kloboučky, zatímco s penízovkou letní se setkáme zejména v létě a její kloboučky jsou převážně bílé.
penízovka jehlicová (Flammulina ononidis):- penízovka jehlicová vyrůstá výhradně ze země na odumřelých koříncích jehlice trnité (Ononis spinosa), zatímco penízovka sametonohá roste trsnatě ze dřeva.
třepenitka maková (Hypholoma capnoides):Mladé plodnice třepenitky makové mohou připomínat penízovku sametonohou. Spolehlivý rozlišující znak představuje třeň, který u penízovky sametonohé (zejména ve spodní části) postupně tmavne, což u třepenitky neplatí. Rozdílná je i barva lupenů, jež bývá u penízovky bělavě nažloutlá, zatímco u třepenitky našedlá.
Další možnost záměny:
- penízovka topolová (Flammulina populicola)
- penízovka pružná (Flammulina elastica)
Oba tyto druhy jsou rovněž jedlé.
- penízovka pružná (Flammulina elastica)
Oba tyto druhy jsou rovněž jedlé.