NaturAtlas.cz
 
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látkyTržní houby, Prodej hub

hřib hnědý (Imleria badia)

Období růstu:
Červen - Listopad

Biotop a rozšíření:
Objevuje se v jehličnatých i listnatých lesích, s oblibou na lokalitách s kyselejším podložím, zejména pod smrky, borovicemi, duby, buky a břízami. Vyrůstá nejdříve v době, kdy začínají uzrávat první borůvky a při mírnější zimě jej můžeme nalézt i v prosinci. Vyskytuje se od nížin až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 30-170 mm široký, zprvu polokulovitý, později klenutý, v dospělosti až ploše rozložený, někdy nepatrně zprohýbaný nebo u větších exemplářů vtlačený, pod lupou jemně plstnatý, za sucha sametový a přilnavý, v dospělosti na otlačených místech hladký a lesklý, za vlhka slizký a lepkavý, hnědý, načervenale hnědý až kaštanově hnědý, s tenkou, na okraji občas až 1 mm převinutou pokožkou.
Rourky: 8-20 mm dlouhé, zúženě připojené, zprvu žluté, později žlutoolivové, na řezu modrající.
Póry: V mládí drobné, později až 2,5 mm velké, stejně zbarvené jako rourky.
Třeň: 40-120 x 10-40 mm velký, zprvu obvykle břichatý nebo soudkovitý, později víceméně válcovitý nebo kyjovitý, plný, pevný, pod lupou jemně zrníčkatě plstnatý, pod kloboukem obvykle světlejší, žlutohnědý, načervenale hnědý až hnědý, na bázi zpravidla bělavě plstnatý, bez přítomnosti síťky.
Dužnina: Bělavě nažloutlá, v klobouku nad rourkami světle žlutá, ve třeni těsně pod povrchem nahnědlá, na poraněných místech modrající, s příjemnou houbovou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Olivový až hnědoolivový.

Kuchyňské využití:
Patří k nejoblíbenějším křibovitým houbám. Dá se sušit, mrazit i nakládat a je vynikající ve směsích, polévkách, omáčkách a různých masitých pokrmech.

Vliv na zdraví:
V hřibu hnědém byly objeveny látky redukující krevní tlak, působící proti obezitě a vyznačující se neuroprotektivními účinky. Jednu z nejvýznamnějších látek představuje L-theanin, což je aminokyselina nacházející se i v zeleném čaji. Navozuje stav relaxace, zklidňuje mysl a přispívá k dobré kvalitě spánku.

Upozornění:
Hřib hnědý patří k nejvýznamnějším absorbentům radioaktivního cesia 137Cs. Pokud jej navíc nalezneme v prosinci, je třeba dávat pozor, aby nebyly plodnice opakovaně přemrzlé, což poznáme podle toho, že ztratí svůj pěkný vzhled, jsou vybledlé a mokvavé.

Možnost záměny za jinou houbu:

Nejedlé houbyNejedlé nebo jedovaté houby se zdravotně prospěšnými látkami
hřib žlučník (Tylopilus felleus):
- hřib žlučník (hořčák) má bělavě narůžovělou spodní část klobouku, síťku na povrchu třeně a hořkou chuť dužniny, zatímco hřib hnědý je pod kloboukem žlutý až olivově žlutý, na řezu v některých místech modrá a chuť má příjemně houbovou.
Jedlé, nepříliš chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hřib příživný (parazitický) (Pseudoboletus parasiticus):
- hřib hnědý vyrůstá ze země, případně z tlejících pařezů, zatímco hřib příživný z čerstvých plodnic pestřce obecného. Dužnina hřibu plstnatého je navíc často cítit po jodoformu, kdežto u hřibu hnědého je příjemně houbová.
Další možnost záměny:
- jedlý hřib kaštanový (Gyroporus castaneus) lišící se bělavou spodní částí klobouku, nemodrající dužninou a dutým třeněm.

- velmi vzácný hřib vonný (Lanmaoa fragrans), který vyrůstá zejména v oblasti Středozemí a u nás se s ním pravděpodobně nesetkáme. Objevuje se pouze pod listnáči a liší se robustnějšími a obvykle poněkud vybarvenějšími plodnicemi.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies