NaturAtlas.cz
 
Nejedlé houbyNejedlé nebo jedovaté houby se zdravotně prospěšnými látkami

hřib žlučník (Tylopilus felleus)

Období růstu:
Červen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Roste hojně, obvykle ve skupinách v jehličnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji pod smrky a borovicemi. Preferuje kyselé půdy a vyskytuje se od nížin až po horské polohy.

Popis:
Klobouk: 40-120(180) mm široký, zprvu polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, tlustě masitý, na povrchu jemně plstnatý, matný, suchý, za vlhka jen nepatrně lepkavý, šedohnědý, světle okrový nebo až skořicově hnědý.
Rourky: 15-25 mm vysoké, vykrojené, v mládí bělavé, brzy bělavě narůžovělé, v dospělosti až nepatrně růžově nahnědlé.
Póry: Víceméně okrouhlé, zpočátku bělavé, později růžovějící až masově narůžovělé.
Třeň: 50-120(-150) x 15-50 mm velký, zprvu soudkovitě břichatý, později kyjovitý nebo válcovitý, plný, světle bělavě hnědý, světle okrový až okrově hnědý, na povrchu pokrytý výraznou nahnědlou síťkou s protáhlými oky.
Dužnina: Tlustě masitá, bělavá, pod pokožkou klobouku a třeně nepatrně nahnědlá, na řezu zpočátku neměnná, po několika minutách slabě růžovějící, s nevýraznou vůní a odporně hořkou chutí.
Výtrusný prach: Světle hnědorůžový.

Kuchyňské využití:
Pro hořkost nejedlý.

Vliv na zdraví:
Pomáhá při některých onemocněních jater a obsahuje látky s protirakovinnými, cytotoxickými, antibakteriálními a protizánětlivými účinky. V lidovém léčitelství se plodnice této houby využívají na gastrointestinální obtíže, přičemž nejjednodušší způsob představuje jejich nasušení a rozemletí na prášek. Po bujarých oslavách nebo při běžných žaludečních obtížích stačí mnohdy jedna želatinová kapsle s tímto práškem a obtíže jsou do několika minut pryč. Někteří houbaři si z této houby dokonce připravují hořký nápoj, který nahrazuje Tonic.

Poznámka:
Někteří houbaři považují hořčáka za satana, což je samozřejmě nesmysl. Hřib satan je naprosto odlišný druh.

Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hřib hnědý (Boletus badius):
- hřib žlučník (hořčák) má bělavě narůžovělou spodní část klobouku, síťku na povrchu třeně a hořkou chuť dužniny, zatímco hřib hnědý je pod kloboukem žlutý až olivově žlutý, na řezu v některých místech modrá a chuť má příjemně houbovou.
Jedlé, velmi chutné houby
hřib dubový (Boletus reticulatus):
- hřib žlučník vyrůstá pod jehličnany, zatímco hřib dubový téměř výhradně pod listnáči. Liší se od sebe také jinou barvou rourek a odlišnou chutí dužniny. Žlučník mívá spodní část klobouku bělavě narůžovělou a jeho dužnina je hořká, což u hřibu dubového neplatí.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies