Charakteristické znaky:
Holubinka namodralá je sice snadno zaměnitelná za celou řadu jiných holubinek, pokud se však zaměříme na její lupeny, neměli bychom ji za jiný druh zaměnit. Lupeny jsou jakoby navoskované, nelámavé a pružné. Jiné podobně zbarvené druhy mají lupeny víceméně křehké.
U této holubinky je navíc občas patrný nafialovělý nádech na povrchu třeně.
Holubinka namodralá je sice snadno zaměnitelná za celou řadu jiných holubinek, pokud se však zaměříme na její lupeny, neměli bychom ji za jiný druh zaměnit. Lupeny jsou jakoby navoskované, nelámavé a pružné. Jiné podobně zbarvené druhy mají lupeny víceméně křehké.
U této holubinky je navíc občas patrný nafialovělý nádech na povrchu třeně.
Červen - Listopad
Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v jehličnatých i listnatých lesích, s oblibou pod duby, buky a smrky. Objevuje se jednotlivě nebo v menších skupinách a setkat se s ní můžeme od nížin až po horské polohy.
Popis:
Klobouk: 50-120(-200) mm široký, zprvu polokulovitý, pevně masitý a podehnutý, později plochý nebo široce vmáčklý, na okraji víceméně ostrý a hladký, pouze ve stáří někdy krátce rýhovaný, modrofialový, zelenomodrý, narůžověle modrý, vzácněji žlutozelený.
Pokožka: Tenká, za vlhka lepkavá a víceméně lesklá, za sucha matná, hladká a jemně vrásčitá, slupitelná pouze na okraji klobouku.
Lupeny: 5-10 mm vysoké, připojené, husté, nelámavé a pružné, v mládí bílé, později s nepatrným světle okrovým nádechem, v dospělosti často rezavě skvrnité.
Třeň: 50-120 x 15-30 mm velký, válcovitý, jemně vrásčitý, v mládí pevně tvrdý, později houbovitě změklý, bílý, někdy lehce nafialovělý, v dospělosti občas rezavě skvrnitý.
Dužnina: Bílá, pod pokožkou klobouku slabě nafialovělá, na řezu neměnná, s nenápadnou vůní a příjemnou lehce nasládlou chutí.
Výtrusný prach: Bílý.
Kuchyňské využití:
Patří k nejvyhledávanějším a nejchutnějším lupenatým houbám. Připravují se z ní vynikající houbové škvarečky, ale chutná je i ve smaženicích, omáčkách a polévkách.
Tržní využití:
Pouze k sušení pro další průmyslové zpracování k potravinářským účelům.
Vliv na zdraví:
Z ethanolových a methanolových extraktů této houby byly izolovány různé druhy metabolitů, např. inosin, což je látka, která má přímý vliv na řadu procesů ovlivňujících fyzický výkon. Je prekurzorem pro tvorbu adenosintrifosfátu (ATP) - jednoho ze základních zdrojů energie. Inosin stimuluje enzymatické aktivity v játrech, čímž přispívá k zachování hladiny ATP. Při namáhavé fyzické zátěži snižuje tvorbu kyseliny mléčné. Holubinka namodralá navíc obsahuje látky s protirakovinnými, antimikrobiálními a cytotoxickými účinky.
Možnost záměny za jinou houbu:
holubinka doupňáková (Russula grisea):
- holubinku namodralou poznáme podle pružných a nelámavých lupenů, jež jsou u holubinky doupňákové křehké a lámavé. Liší se od sebe také většinou jiným zbarvením klobouku.
- holubinku namodralou poznáme podle pružných a nelámavých lupenů, jež jsou u holubinky doupňákové křehké a lámavé. Liší se od sebe také většinou jiným zbarvením klobouku.
holubinka namodralá zelená (Russula cyanoxantha f. peltereaui):
- liší se od sebe jiným zbarvením klobouku. Holubinka namodralá bývá nejčastěji zbarvená v modrofialových odstínech, zatímco její zelená forma v odstínech olivově zelených.
- liší se od sebe jiným zbarvením klobouku. Holubinka namodralá bývá nejčastěji zbarvená v modrofialových odstínech, zatímco její zelená forma v odstínech olivově zelených.
Další možnost záměny:
- holubinka bukovka (Russula heterophylla)
- holubinka fialovozelná (Russula ionochlora)
- holubinka kachní (Russula anatina)
- holubinka mandlovka (Russula vesca)
- holubinka podmračná (Russula parazurea)
- holubinka tmavomodrá (Russula atroglauca)
Všechny tyto druhy jsou jedlé.
- holubinka fialovozelná (Russula ionochlora)
- holubinka kachní (Russula anatina)
- holubinka mandlovka (Russula vesca)
- holubinka podmračná (Russula parazurea)
- holubinka tmavomodrá (Russula atroglauca)
Všechny tyto druhy jsou jedlé.