NaturAtlas.cz
 
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látkyTržní houby, Prodej hub

hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Období růstu:
Říjen - Březen

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá na pařezech a odumírajících kmenech nejrůznějších listnáčů a vyhledává lokality bohatší na vláhu. Daří se jí zejména podél vodních toků, v lužních lesích, údolích a na dalších podobných lokalitách. Nejčastěji se objevuje na bucích, dubech, ořešácích, topolech a jívách, ale setkat se s ní můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 50-250 mm široký, v mládí obvykle sklenutý a podvinutý, později rozložený, lasturovitý, jazykovitý, vějířovitý, často bočně přirostlý, hladký, lysý, šedý, šedohnědý, šedomodrý nebo tmavohnědý.
Lupeny: 5-10 mm vysoké, sbíhavé, husté, pružné, zprvu bělavé, později až bělavě našedlé.
Třeň: 15-60 x 10-30 mm velký, pevný, tuhý, v horní části často pokrytý sbíhavými lupeny, na bázi plstnatý až štětinatý, bělavý, bělavě našedlý, v dospělosti někdy až nahnědlý, většinou krátký, někdy i chybějící.
Dužnina: Bílá, na řezu neměnná, pružně masitá, v dospělosti tuhá, s příjemnou houbovou chutí a vůní.
Výtrusný prach: Bílý až světle šedofialový.

Kuchyňské využití:
Patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky a dršťkovou nebo bramborovou polévku. Chutná je i v různých omáčkách, rizotu, salátech a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, je vhodná také k nakládání do kyselých nálevů.

Vliv na zdraví:
Vyznačuje se ojedinělou kombinací zdravotně prospěšných látek, jakými jsou například některé vitaminy (především z řady B), dále proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (Fe, K, P, Na, Zn, Se, Cr, Cu, B, I). Vůbec nejvýznamnější složku hlívy však tvoří glukany, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany. Hlíva ústřičná upravuje velice účinně hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, odstraňuje nebo tlumí bolesti některých kloubových onemocnění, odstraňuje bradavice virového původu, pomáhá alergikům, astmatikům a diabetikům a její pravidelná konzumace představuje výbornou prevenci proti nebezpečným civilizačním onemocněním. Lékaři už ji dokonce začali doporučovat a využívat při chemoterapiích, protože zmírňuje jejich nepříjemné vedlejší účinky. Její kouzlo tkví ve významném posilování imunitního systému.

Poznámka:
Hlíva ústřičná se dá jednoduše vypěstovat, takže nemusíme zbytečně kupovat v lékárnách drahé preparáty, které obvykle nepředstavují nic jiného, nežli rozemletý hlívový prášek umístěný v kapslích. Stačí, když si hlívu vypěstujeme, poté do 40°C nasušíme a následně rozemeleme na prášek, který pravidelně užíváme.
Dávkování: Při léčbě některých výše uvedených obtíží užíváme maximálně 1 a půl čajové lžičky prášku rozděleného ve 3 dávkách, v případě prevence maximálně jednu čajovou lžičku denně. Dávku však nepřekračujeme, protože větší množství může způsobit nevolnost!

Zajímavost:
Hlívu můžeme pěstovat dvěma způsoby. Buď na pytlích se slámou (intenzivní způsob) nebo na špalkách se dřevem (extenzivní způsob). Intenzivní způsob je rychlejší a jednodušší, při pěstování na špalkách však máme výhodu dlouhodobějších výnosů.

Možnost záměny za jinou houbu:

Záměna
Jedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
pařezník pozdní (Panellus serotinus):
- pařezník pozdní se vyznačuje krátkým zakrslým třeněm, který je posetý charakteristickými hnědooranžovými zrníčky, zatímco u hlívy ústřičné je třeň bělavý, bělavě šedý nebo nepatrně nahnědlý a bývá potažený sbíhavými lupeny.
Vzácné nebo chráněné houbyJedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus):
- hlíva ústřičná vyrůstá v početnějších trsech a její plodnice nejsou zahalené velem, čímž se naopak v mládí vyznačuje hlíva čepičkatá. Ta navíc vyrůstá pouze na některých topolech.
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius):
- hlíva plicní vyrůstá v teplejším období roku a vytváří subtilnější plodnice se světlejšími klobouky, zatímco hlívě ústřičné se nejvíce daří pozdě na podzim, je podstatně robustnější a její klobouky jsou tmavěji zbarvené.
Záměna
Vzácné nebo chráněné houbyJedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva nálevkovitá (Pleurotus cornucopiae):
- hlíva nálevkovitá vyrůstá od května do září, voní nasládle moučně, mívá nejčastěji nálevkovitý tvar klobouku a vyznačuje se dlouze sbíhavými a na bázi síťovitě pospojovanými lupeny, zatímco hlíva ústřičná vyrůstá od října do dubna, voní houbově, její klobouky jsou nejčastěji ledvinovité nebo vějířovité a lupeny na bázi nemá tak výrazně žilnatě pospojované.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.