čirůvka fialová (Lepista nuda)
Šedofialové až fialové zbarvení celých plodnic, hladký klobouk s podvinutým, ostrým a často bělavě ojíněným okrajem, husté a tenké lupeny se světlým ostřím a jemně vláknitě vločkatý třeň činí z této houby vcelku dobře poznatelný druh.
Září - Prosinec
Biotop a rozšíření:
Roste velice hojně, často ve skupinách nebo v čarodějných kruzích, v listnatých i jehličnatých lesích, ale i v zahradách, sadech a parcích v rozkládajícím se listí, ve zbytcích dřeva, v mulčovací kůře, pilinách apod.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 50-150 mm široký, zprvu vyklenutý s častým tupým hrbolem, později rozprostřený, v dospělosti někdy až vmáčklý, většinou zvlněný, hladký, lysý, na okraji dlouho podvinutý s charakteristickým tenkým a ostrým okrajem, v mládí a především za vlhka sytě fialový až modrofialový, později hnědofialový, ve stáří až špinavě hnědý.
Lupeny: 5-10 mm vysoké, vykrojené a zoubkem sbíhavé, poměrně husté, tenké, zprvu fialové až modrofialové, později špinavě hnědorůžové.
Třeň: 50-100 x 15-25 mm velký, válcovitý až kyjovitý, na bázi obvykle hlízovitě rozšířený a fialově plstnatý, dlouho plný, na povrchu podélně vláknitý, za sucha jemně bělavě ojíněný, světle modrofialový, za vlhka až vybledle lilákový.
Dužnina: Zprvu sytě fialová, později vybledávající, na řezu neměnná, v mládí pružně masitá, s příjemnou jemně ovocnou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Bělavě narůžovělý.
Kuchyňské využití:
Výborná jedlá houba, která však vyžaduje delší tepelnou úpravu.
Vliv na zdraví:
Bylo zjištěno, že methanolové extrakty z čirůvky fialové působí proti některým kmenům bakterií, jakými jsou například Bacillus subtilis, Escherichia coli nebo Salmonella thyphimurium, ale také proti kvasince Candida albicans. Ethanolové extrakty navíc působí antimikrobiálně a vykazují se i antioxidačními účinky. Čirůvka fialová obsahuje také větší množství proteinů, vitamínů (zejména B1), minerálních látek atd.
V lidovém léčitelství se využívá k potlačení infekcí močových cest.
Zajímavost:
Pokud poškrábeme povrch bělavě ojíněného třeně, ucítíme obvykle vůni nových dětských holínek.
Možnost záměny za jinou houbu:
pavučinec fialový (Cortinarius violaceus):- čirůvka fialová má hladký klobouk a příjemně nasládle voní, zatímco pavučinec fialový voní po cedrovém dřevě a vyznačuje se vláknitě šupinatým povrchem klobouku. Mladé plodnice pavučince fialového jsou navíc opatřené pavučinovitým velem.
čirůvka špinavá (Lepista sordida):- čirůvka fialová dorůstá do větších rozměrů a bývá sytěji fialově vybarvená. Pro čirůvku špinavou je typické spíše šedofialové, růžovofialové nebo špinavě hnědofialové zbarvení.
pavučinec kozlí (Cortinarius traganus):- čirůvka fialová nemá pod kloboukem pavučinovité velum a voní příjemně nasládle ovocně, zatímco pavučinec kozlí zapáchá prkem (kozí pach) a jeho mladé plodnice zdobí nepřehlédnutelná cortina (velum).
čirůvka dvoubarvá (Lepista personata):- čirůvka dvoubarvá vyrůstá zejména na loukách a poznáme ji podle fialového třeně a běžově hnědého klobouku, zatímco plodnice čirůvky fialové bývají víceméně jednotně fialově zbarvené a vyrůstají nejčastěji v lese.
Další možnost záměny:
- čirůvka bledá (Lepista glaucocana) lišící se vybledlým, světle šedofialovým zbarvením, růstem v horských jehličnatých lesích a moučnou vůní dužniny.