NaturAtlas.cz
 
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby

bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri)

Období růstu:
Červenec - Listopad

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá velmi hojně, zejména v jehličnatých lesích pod smrky. Objevuje se většinou v menších skupinách, často poblíž cest nebo lesních prořezávek, obvykle na lokalitách s kyselým podložím. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 50-120 mm velký, zprvu polokulovitý nebo vejčitý, později ploše vyklenutý, výrazně soustředně šupinatý, s hladkým olivově šedohnědým až hnědým hrbolem na temeni. Šupiny jsou hrubě vláknité, zpočátku bývají šedobělavé, v mládí mohou mít jemný načervenalý nádech, zatímco v dospělosti tmavnou a mohou být téměř hnědé. Povrch charakterizuje po celou dobu růstu víceméně stejně zbarvení jako u šupin.
Lupeny: 8-16 mm vysoké, odsedlé, dosti husté, tenké, vláčné, bělavé až bělavě krémové, po poranění rychle šafránově červenající.
Třeň: 70-150 x 8-20 mm velký, válcovitý, dutý, od klobouku snadno oddělitelný, hladký, zprvu bělavý, později bělavě hnědý, s hlízovitou bází a nepřehlédnutelným pohyblivým prstenem s dvojitým, vláknitě roztřepeným ostřím.
Dužnina: Bělavá, na řezu rychle šafránově červenající, po několika minutách hnědnoucí, s mírnou houbovou chutí a nenápadnou vůní.
Výtrusný prach: Bílý.

Kuchyňské využití:
V atlasech se běžně uvádí jako jedlá.

Upozornění:
Bedly patří k poměrně oblíbeným a vyhledávaným houbám, ale zahrnují i několik jedovatých druhů. I když se jedná většinou o bedly menšího vzrůstu, poměrně nebezpečné mohou být i bedly s červenající dužninou. Tato bedla sice žádné toxické látky neobsahuje, ale u citlivějších jedinců vyvolává alergické reakce, které mají mnohdy příznaky pravých otrav. Postižený člověk trpí žaludečními problémy a můžou se u něho objevovat otoky, dušnost, zarudnutí pokožky a různé vyrážky. Kožní projevy postihují nejčastěji jedince, kteří pokrm z těchto bedel kombinují s alkoholem. Reakce na některé látky v bedlách s červenající dužninou bývají někdy poměrně vážné, a proto je třeba na tuto skutečnost všemi možnými způsoby upozorňovat. Jsou zaznamenány případy, kdy si celá rodina pochutnala na pokrmu z těchto hub, přičemž jen jeden člen rodiny skončil v nemocnici a všichni ostatní byli v pořádku.
Problémy způsobují všechny druhy z rodu Chlorophyllum!

Poznámka:
V některých atlasech se tento druh uvádí pod názvem bedla Olivierova.

Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum):
- pro bedlu zahradní je typická výrazná kulovitá hlíza a růst v zahradách, sklenících, pařnicích a na dalších podobných místech, zatímco bedla šedohnědá mívá hlízu spíše kyjovitou, její dužnina výrazněji červená a daří se jí zejména v jehličnatých lesích.
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla červenající (Chlorophyllum rachodes):
- bedla červenající mívá delší robustnější třeň s výraznější hlízou a bělavý podklad klobouku, který kontrastuje s hnědavými, víceméně hladkými a přitisklými šupinami. Pro bedlu šedohnědou jsou typické hrubě vláknité šupiny, jež bývají po celou dobu růstu většinou stejně zbarvené jako podklad klobouku.
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum):
- bedla dívčí má bílý klobouk s bílými šupinami, jejichž vrcholky se v dospělosti zbarvují do hněda, zatímco bedla šedohnědá má šupiny bělavě našedlé a navíc se liší dužninou, která při poranění rychle šafránově červená, což u bedly dívčí neplatí.
Další možnost záměny:
- za jiné bedly, zejména za druhy s červenající dužninou.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies