NaturAtlas.cz
 
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby

bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum)

Období růstu:
Červenec - Listopad

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá nehojně až vzácně, jednotlivě i ve skupinách, v jehličnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji při jejich okrajích pod smrky. Vyskytuje se od nižších poloh až po vysokohorský stupeň a upřednostňuje neutrální nebo mírně kyselé půdy a vyšší polohy.

Popis:
Klobouk: 40-130 mm velký, zprvu polokulovitý nebo vejčitý, později klenutý až plochý, hustě soustředně šupinatý, s hladkým šedohnědým temenem, bílým podkladem a zprvu bílými, v dospělosti světle nahnědlými, charakteristicky odstávajícími, vláknitými šupinami.
Lupeny: 6-13 mm vysoké, odsedlé, dosti husté, tenké, vláčné, bílé až bělavě krémové, ve stáří nebo při zasychání nepatrně hnědnoucí.
Třeň: 70-160 x 8-15 mm velký, válcovitý, na bázi kyjovitě rozšířený a bělavě plstnatý, hladký, obvykle dutý, od klobouku snadno oddělitelný, zprvu bělavý, později zejména pod prstenem pleťově až okrově nahnědlý, při poranění nepatrně bělavě nažloutlý, po delší době hnědnoucí, s vláknitým, v dospělosti pohyblivým, nahoře bělavým, vespod bělavým nebo bělavě nahnědlým prstenem s jedním, někdy i dvojitým, výrazně třásnitým ostřím.
Dužnina: Bílá až bělavá, na řezu po delší době nepatrně hnědnoucí, později tmavě hnědnoucí, s mírnou chutí a nenápadnou ředkvovou vůní.
Výtrusný prach: Bílý.

Kuchyňské využití:
Považuje se za jedlou houbu, ale u citlivějších lidí může způsobit zažívací obtíže.

Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri):
- bedla dívčí má bílý klobouk s bílými šupinami, jejichž vrcholky se v dospělosti zbarvují do hněda, zatímco bedla šedohnědá má šupiny bělavě našedlé a navíc se liší dužninou, která při poranění rychle šafránově červená, což u bedly dívčí neplatí.
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum):
- pro bedlu zahradní je typická výrazná kulovitá hlíza, dužnina, která při poranění nenápadně šafránově červená a růst nejen v lesích, ale i zahradách, sklenících nebo pařnících, zatímco bedla dívčí mívá hlízu kyjovitou, při poranění nečervená a roste téměř výhradně v jehličnatých lesích.
Jedlé houbyPotenciálně nebezpečné houby
bedla červenající (Chlorophyllum rachodes):
- bedla červenající při poranění okamžitě intenzivně červená, což u bedly dívčí, jež má navíc hustší odstávající šupiny, neplatí.
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
bedla vysoká (Macrolepiota procera):
- bedla vysoká dorůstá do podstatně větších rozměrů a liší se tmavohnědě šupinatým třeněm, který má bedla dívčí zprvu bělavý, později pleťově nahnědlý.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.