Leden - Prosinec
Biotop a rozšíření:
Plodnice vyrůstají na starších větvích bezu černého, vzácněji je však můžeme nalézt i na kmenech a větvích akátů, jasanů, javorů a výjimečně i na jiných listnáčích. Objevují se velmi hojně, většinou ve skupinách nebo shlucích a sbírat je můžeme v podstatě celoročně. Vyskytují se v nížinách, pahorkatinách a v podhorském stupni.
Popis:
Plodnice: 20-120 mm široké a 1-2,5 mm tlusté, většinou lasturovité, miskovité nebo uchovité, nepravidelně zprohýbané, měkce chrupavčité, bočně nebo temenem přirostlé.
Rouško: Hladké, lesklé, zaobleně zvrásnělé, červenohnědé až olivově hnědé, v době zralosti často bělavě poprášené od výtrusů.
Vnější strana: Matná, jemně bělavě pýřitá, při zasychání často žilnatě vrásčitá, stejně zbarvená jako rouško.
Dužnina: Vybledle načervenale hnědá, na řezu neměnná, za vlhka měkce až rosolovitě chrupavčitá a pružná, při zasychání zrohovatělá a křehká, s nevýraznou vůní i chutí.
Výtrusný prach: Bílý.
Kuchyňské využití:
Jedlá houba vhodná zejména do čínských jídel, polévek a rizota. Ke sběru se doporučují pouze plodnice nepotažené zelenou řasou.
Vliv na zdraví:
Některé látky obsažené v této houbě pomáhají upravovat hladinu cholesterolu v krvi, posilují imunitní systém, podporují srdeční činnost a působí také proti hemoroidům. Léčivé účinky ucha Jidášova byly známy již ve středověku, kdy se plodnice používaly jako obklad na záněty očí a krku. Později se z něho dokonce začaly vyrábět i krémy proti vráskám.
Poznámka:
Ucho Jidášovo se nejlépe hledá po dešti, kdy jeho plodnice nabobtnají a jsou pěkně vidět.
Možnost záměny za jinou houbu:
černorosol terčovitý (Exidia recisa):
- černorosol terčovitý vyrůstá výhradně na vrbách, liší se jiným tvarem plodnic a spíše okrově hnědým zbarvením. Plodnice ucha Jidášova bývají červenohnědé, dorůstají do větších rozměrů a nalezneme je větčinou na větvích bezu černého.
- černorosol terčovitý vyrůstá výhradně na vrbách, liší se jiným tvarem plodnic a spíše okrově hnědým zbarvením. Plodnice ucha Jidášova bývají červenohnědé, dorůstají do větších rozměrů a nalezneme je větčinou na větvích bezu černého.
mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum):
- plodnice ucha Jidášova vyrůstají zejména na bezu černém, jsou obvykle větší a liší se celkově hnědočervenavým zbarvením, zatímco mušlovka plstnatá má vnější část zřetelně bělavě opýřenou a vyrůstá většinou na topolech, vrbách a olších.
- plodnice ucha Jidášova vyrůstají zejména na bezu černém, jsou obvykle větší a liší se celkově hnědočervenavým zbarvením, zatímco mušlovka plstnatá má vnější část zřetelně bělavě opýřenou a vyrůstá většinou na topolech, vrbách a olších.
Další možnost záměny:
rosolovka listovitá (Tremela foliacea) vyrůstající ve shlucích, jež často připomínají rozkvetlý květ růže nebo hlávku salátu.