Období růstu:
Červen - Září

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá vzácně v prosvětlených okrajových částech lesů, v lipových alejích a parcích nebo na hrázích rybníků. Objevuje se jednotlivě nebo v menších skupinách a setkat se s ním můžeme pod lípami, habry a lískami. Upřednostňuje zásadité půdy a vyskytuje se téměř výhradně v nejteplejších oblastech nižších poloh.

Popis:
Klobouk: 50-120(-170) mm široký, zprvu polokulovitý, později klenutý až ploše rozprostřený, na povrchu jemně sametový, matný a zejména v mládí charakteristicky důlkovaný, zprvu tmavohnědý s častými světlejšími skvrnami, později světle načervenale okrový s tmavšími důlky, v dospělosti olysávající, vybledávající, světle nažloutle okrový až světle krémový.
Rourky: 15-25 mm dlouhé, zúženě připojené až volné, zprvu citronově žluté, později žluté, v dospělosti žlutoolivové, na otlačených místech rezavě hnědnoucí.
Póry: Drobné, okrouhlé, podobně zbarvené jako rourky.
Třeň: 50-120(-150) x 15-45 mm velký, zprvu břichatý, později kyjovitý, vřetenovitý nebo válcovitý, na bázi zúžený, bělavě plstnatý a obvykle vřetenovitě kořenující, plný, tvrdý, na povrchu jemně vrásčitý až brázditý a žlutavě vločkatý, v mládí světle bělavě žlutý, později vybledávající, ve stáří často s vínově červenajícími skvrnami, ze kterých se občas vytvoří prstencovitý pásek.
Dužnina: Bělavě nažloutlá, v bázi třeně starších plodnic někdy vínově červená, na řezu neměnná, s mírnou chutí a chemickým pachem po jodoformu.
Výtrusný prach: Hnědoolivový.

Kuchyňské využití:
Je jedlý, ale nepatří k nejchutnějším houbám a měli bychom jej chránit.

Možnost záměny za jinou houbu: