bedla vyniklá (Macrolepiota prominens)
K nejcharakterističtějším znakům této bedly patří výrazný hrbolek na temeni klobouku a drobné, špatně oddělitelné, načervenale hnědé šupinky.
Červenec - Listopad
Biotop a rozšíření:
Vyrůstá v prosvětlených lesích nebo při jejich okrajích, parcích, sadech a na jiných podobných místech. Objevuje se většinou roztroušeně v menších skupinách, daří se jí zejména na kyselých půdách a častěji se objevuje ve vyšších polohách.
Popis:
Klobouk: 50-100 mm široký, v mládí vejčitý nebo polokulovitý, později zvonovitý, v dospělosti až ploše vyklenutý, na bělavém podkladě zpočátku načervenale nahnědlý až světle okrový, brzy rozpraskávající v drobné šupinky, na temeni s výrazným hrbolkem.
Lupeny: 6-15 mm vysoké, volné, husté, břichaté, tenké, zprvu bělavé, později s nepatrným krémovým nádechem.
Třeň: 120-200 x 8-15 mm velký, válcovitý, na bázi hlízovitě rozšířený, dutý, dřevnatě vláknitý, na bělavém podkladě i nad prstenem celý světle hnědočerveně šupinkatý (tygrovaný).
Prsten: Blanitý, jednoduchý, posuvný, na okraji tence třásnitě protrhaný, bělavý až bělavě hnědočervený.
Dužnina: Bělavá, na řezu neměnná, bez výraznější vůně a s mírnou chutí po lískových oříšcích.
Výtrusný prach: Bílý.
Kuchyňské využití:
Jedlá, vhodná zejména na řízky.
Možnost záměny za jinou houbu:
bedla vysoká (Macrolepiota procera):- bedla vysoká se liší podstatně robustnějšími plodnicemi a absencí načervenalého nádechu šupin.
Další možnost záměny:
- bedla útlá (Macrolepiota mastoidea) lišící se širším kloboukem a zejména třeněm, který je v horní části mezi prstenem a kloboukem jemně vločkatý a netygrovaný.
- bedla příbuzná (Macrolepiota affinis) lišící se slabě červenající dužninou.
- bedla příbuzná (Macrolepiota affinis) lišící se slabě červenající dužninou.