hřib smrkový (Boletus edulis)
Hřib smrkový je sice zaměnitelný za jiné hřiby, ale pouze za jedlé nebo neškodné druhy. Patří mezi pravé hřiby, které se vyznačují tím, že na řezu nemění barvu. Povrch klobouku hřibu smrkového bývá takto hladký a jemně vrásčitý či hrbolkatý. Spodní část klobouku je zpočátku bílá až bělavá, později olivově žloutne.
Červen - Listopad
Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v jehličnatých i listnatých lesích, zejména pod smrky a buky. Objevuje se většinou ve skupinách a upřednostňuje lokality s kyselým podložím. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 50-200(-250) mm široký, zprvu polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, tlustě masitý, na povrchu někdy hrbolkatý, lysý, za vlhka lesklý a lepkavý, v mládí nejčastěji bělavě nahnědlý, vzácně stříbřitý, posléze zbarvený v několika prolínajících se odstínech hnědé, načervenale hnědé či okrové barvy.
Rourky: 10-30 mm vysoké, zúženě připojené až volné, v mládí bělavé, později žlutavé až žlutoolivové.
Póry: Velmi drobné, okrouhlé, stejně zbarvené jako stěny rourek.
Třeň: 40-200 x 20-70 mm velký, zprvu soudkovitě břichatý, později kyjovitý nebo válcovitý, plný, bělavě nebo okrově nahnědlý, pouze v horní části někdy pokrytý nevýraznou bělavou síťkou.
Dužnina: bělavá, na řezu neměnná, s příjemnou houbovou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Hnědoolivový.
Kuchyňské využití:
Můžeme jej využít do směsi, omáček, polévek a různých masitých pokrmů, ale také nakládat nebo sušit. Patří mezi nejoblíbenější a nejchutnější houby.
Vliv na zdraví:
Z hřibu smrkového byl izolován například BEL lektin s protirakovinnými účinky. Mimo to obsahuje polysacharidy α-glukan a α-glukogalaktomannan s protizánětlivými účinky, významné množství ergosterolu a selenu, některé esenciální aminokyseliny, mastné kyseliny a podobně. Čínští léčitelé jej používali k léčení ischiasu, tetanu nebo při bolestech v končetinách.
Možnost záměny za jinou houbu:
hřib dubový (Boletus reticulatus):- hřib dubový mívá povrch klobouku jemně plstnatý, zatímco hřib smrkový víceméně hladký. Rozdíl je hezky vidět po dešti, kdy se hřib smrkový zřetelně leskne, což u hřibu dubového neplatí.
hřib borový (Boletus pinophilus):- hřib borový má načervenale až nafialověle hnědavý a obvykle výrazněji vrásčitý klobouk, což u hřibu smrkového většinou neplatí.