Období růstu:
Červen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá poměrně hojně v listnatých i jehličnatých lesích, ale i v parcích, alejích a na dalších podobných místech. Objevuje se většinou v menších skupinách, vyhledává spíše vlhčí lokality a nejvíce se jí daří pod pod duby, habry, buky a břízami. Žlutě zbarvené plodnice, dříve určované jako Russula acetolens, vyrůstají vzácně, zejména pod lípami a lískami. Vyskytuje se od nížin až po horské polohy.

Popis:
Klobouk: 20-70 mm široký, zprvu polokulovitý až ploše sklenutý, později plochý a často široce vmáčklý, tence masitý, značně křehký, za vlhka lepkavý, na okraji zaoblený a v dospělosti někdy uzlinatě brázditý.
Pokožka: Tenká, sytě citronově nebo žloutkově žlutá, žlutooranžová až červenooranžová, na okraji či na středu obvykle světlejší, celá dobře slupitelná.
Lupeny: 3-6 mm velké, zúženě připojené až volné, zprvu středně husté, později prořídlé, v mládí světle smetanové, později žlutooranžové až krémově oranžové, se světlejším ostřím.
Třeň: 30-80 x 6-20 mm velký, válcovitý, značně křehký, zprvu plný, později komůrkatý, jemně vrásčitý, bílý, někdy místy nažloutle skvrnitý.
Dužnina: Křehká, bělavá, na řezu neměnná, s mírnou chutí a u žlutě zbarvených plodnic se zajímavým pachem, který je v mládí nenápadný, ale v dospělosti se při zasychání zvýrazňuje a je cítit částečně po octu, soli a jodoformu.
Výtrusný prach: Žlutý

Kuchyňské využití:
Je sice jedlá, ale patří k drobnějším a méně masitým houbám, takže ji houbaři většinou nesbírají.

Možnost záměny za jinou houbu: