NaturAtlas.cz
 
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látkyTržní houby, Prodej hub

hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius)

Období růstu:
Květen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá hojně v trsech či střechovitě nad sebou na pařezech a odumírajících kmenech nejrůznějších listnáčů a vyhledává lokality bohatší na vláhu, místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí a jiné podobné lokality. Nejčastěji se objevuje na bucích, osikách, vrbách a břízách, ale objevit ji můžeme i na jiných dřevinách, vzácně dokonce i na jehličnanech. Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 40-100(-150) mm široký, v mládí obvykle sklenutý a podvinutý, později rozložený, lasturovitý, jazykovitý, vějířovitý, často bočně přirostlý, hladký, lysý, bělavý, bělavě šedý, světle šedohnědý, světel okrový nebo našedle žlutavý.
Lupeny: 4-7 mm vysoké, sbíhavé, husté, pružné, bílé až bělavě krémové, při zasychání žloutnoucí.
Třeň: 10-50 x 08-15 mm velký, pevný, tuhý, bělavý, na bázi bělavě plstnatý, většinou krátký, někdy i chybějící.
Dužnina: Zprvu bílá, pružná a měkce šťavnatá, později tužší a bělavá, při zasychání pozvolna žloutnoucí, s příjemnou chutí a nenápadnou houbovou vůní.
Výtrusný prach: Světle bělavě nafialovělý.

Kuchyňské využití:
Patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky a dršťkovou nebo bramborovou polévku. Chutná je i v různých omáčkách, rizotu, salátech a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, je vhodná také k nakládání do kyselých nálevů.

Vliv na zdraví:
Hlíva plicní se vyznačuje podobnými léčivými vlastnostmi jako hlíva ústřičná. Obsahuje rovněž betaglukany a vykazuje se protirakovinnými, imunostimulačními, antimikrobiálními, antifungálními, antioxidačními a protizánětlivými účinky. Doporučuje se zejména alergikům, astmatikům, diabetikům a lidem s oslabeným imunitním systémem.

Možnost záměny za jinou houbu:

Záměna
Vzácné nebo chráněné houbyJedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva nálevkovitá (Pleurotus cornucopiae):
- lupeny starších nebo zasychajících plodnic hlívy plicní žloutnou, což u hlívy nálevkovité neplatí. Oba druhy se navíc liší odlišnou vůní dužniny a většinou tvarem klobouku. Hlíva nálevkovitá voní anýzově moučně a její klobouky bývají zpravidla nálevkovité, zatímco hlíva plicní voní houbově a vyznačuje se většinou lasturovitými nebo polokruhovitě vějířovitými klobouky.
Jedlé, velmi chutné houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus):
- hlíva plicní vyrůstá v teplejším období roku a vytváří subtilnější plodnice se světlejšími klobouky, zatímco hlívě ústřičné se nejvíce daří pozdě na podzim, je podstatně robustnější a její klobouky jsou tmavěji zbarvené.
Vzácné nebo chráněné houbyJedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky
hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus):
- hlíva plicní vyrůstá v početnějších trsech a její plodnice nejsou zahalené velem, čímž se naopak v mládí vyznačuje hlíva čepičkatá. Ta navíc vyrůstá pouze na některých topolech.
Další možnost záměny:
- jedlá líha jilmová (Hypsizygus ulmarius) lišící se tužšími a masitějšími plodnicemi s dobře vyvinutým třeněm.

- jedlá strmělka dřevní (Ossicaulis lignatilis) lišící se zejména výraznou moučnou vůní dužniny a dobře patrným třeněm.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies