Období růstu:
Duben - Říjen

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá velmi hojně na živých i mrtvých kmenech a pařezech listnáčů, zejména ořešáků, vrb, topolů, buků, lip a javorů, často i v alejích, parcích a sadech. Objevuje se většinou v menších trsech, obvykle dvakrát až třikrát do roka a setkat se s ním můžeme od nížin až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 80-300(-500) mm velký, polokruhovitý, ledvinovitý nebo vějířovitý, dlouho na okraji tence podvinutý, krémově nažloutlý nebo okrový, na povrchu hustě pokrytý přitisklými tmavohnědými šupinkami.
Rourky: 1-12 mm vysoké, u třeně nízké, sbíhavé, zprvu bělavé, později krémově nažloutlé.
Póry: 0,5-1,5 mm široké, mnohoúhelníkovité, stejně zbarvené jako stěny rourek.
Třeň: 30-90 x 20-60 mm velký, výstředný nebo postranní, pevně tuhý, tvrdý, plný, v horní části bělavý až bělavě krémový, nížeji místy rezavě hnědnoucí, na bázi až černý a políčkovitě rozpraskaný.
Dužnina: Bělavá, na řezu neměnná, v mládí pružná a masitě šťavnatá, později pustupně tuhnoucí až kožovitě houževnatá, s mírně moučnou chutí a výraznou okurkově moučnou vůní.
Výtrusný prach: Bílý.

Kuchyňské využití:
Jedlé jsou pouze mladé plodnice, ze kterých se dají připravit řízky, dršťková polévka nebo falešný ovar. Starší plodnice postupně tuhnou a ke konzumaci již nejsou vhodné.

Vliv na zdraví:
Choroš šupinatý obsahuje některé prospěšné glukany a také peroxid ergosterolu, který se vykazuje silnými cytotoxickými účinky. Pomáhá například při dysenterii, což je zánětlivé onemocnění střev způsobené měňavkou úplavičnou.

Možnost záměny za jinou houbu: