Období růstu:
Září - Listopad

Biotop a rozšíření:
Roste velice hojně, obvykle v početných trsech na dřevě živých i mrtvých jehličnanů, velmi vzácně i listnáčů. Nejčastěji se objevuje ve smrkových monokulturách, ale neopovrhuje ani borovicemi nebo jedlemi. Pokud jde o listnáče, byla nalezena na dubu, buku, bříze, habru, jeřábu a janovci. Vyskytuje se od nížin až po horský stupeň a upřednostňuje lokality s kyselými půdami. Na místech se zásaditým podložím málokdy přechází k parazitismu.

Popis:
Klobouk: 30-120(-200)mm v průměru, zprvu široce kuželovitý až nízce vyklenutý s podvinutým okrajem, později plochý, v dospělosti někdy až vmáčklý a často zprohýbaný, suchý, v mládí masově až nafialověle hnědý, později masově červenohnědý nebo načervenale okrový, na temeni tmavší, hustě pokrytý hnědými, víceméně koncentricky uspořádanými šupinkami.
Lupeny: 5-12 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, husté, tenké, měkké, zprvu bílé, později bělavě krémové, ve stáří někdy červenohnědě skvrnité, v dospělosti často na ostří hnědavé.
Třeň: 60-150(-200) x 5-25 mm velký, válcovitý, na bázi někdy rozšířený, plný, suchý, nad prstenem zprvu bílý, později bělavě načervenalý, hladký až jemně vločkatý, pod prstenem postupně hnědnoucí, pokrytý bílými až hnědavými vločkami a vatovitými zbytky vela.
Prsten: Vatovitý, často se dvěma ostřími, nahoře zpočátku bílý, později až bělavě růžovočervený, hladký či rýhovaný, vespod olemovaný tmavohnědými vločkami.
Dužnina: Pružně masitá, bílá, na řezu neměnná, s příjemnou houbovou vůní a nepatrně svíravou chutí.
Výtrusný prach: Bílý.

Kuchyňské využití:
Řadíme ji k vynikajícím jedlým houbám, které však vyžadují minimálně 20-25 minut dlouhou tepelnou úpravu. Za syrova je jedovatá a způsobuje nepříjemné žaludeční obtíže. Vynikající je v guláši nebo naložená v sladkokyselém nálevu.

Poznámka:
Všechny druhy václavek jsou po důkladné tepelné úpravě jedlé.

Zajímavost:
Patří mezi nejtěžší a nejdéle žijící organismy světa. Na jedné lokalitě v americkém státě Oregon činí hmotnost rozvětvených provazců podhoubí této houby až několik tun. Geneticky analýzy vybraných vzorků prokázaly samostatný exemplář pokrývající plochu 8,9 km2, což je v přepočtu zhruba 1665 fotbalových hřišť. Minimální stáří tohoto exempláře se odhaduje na 2400 let.

Možnost záměny za jinou houbu: