Období růstu:
Duben - Květen

Biotop a rozšíření:
Objevuje se nejčastěji při okrajích listnatých nebo smíšených lesů, podél cest, v křovinách, alejích, sadech a zahradách, s oblibou pod osikami. Roste hojně, většinou ve skupinách a vyskytuje se od nížin až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 30-80 mm vysoký, 20-40 mm široký, kuželovitý nebo protáhle vejčitý, ve spodní části podvinutý a přecházející v třeň, hnědý, šedohnědý, hnědoolivový, za vlhka až hnědočerný, na povrchu se svislými, víceméně tupými žebry, rozdělenými příčnými spojkami.
Třeň: 25-60 x 15-35 mm velký, nepravidelně válcovitý, uprostřed obvykle zúžený, dutý, poměrně křehký, suchý, někdy jemně vrásčitý, brázditý nebo důlkatý, na povrchu vločkatý, v mládí bělavý, později až bělavě krémový.
Dužnina: Tenká, křehká, v klobouku vybledle hnědá, ve třeni bělavá, na řezu neměnná, s nenápadnou vůní a chutí.
Výtrusný prach: Krémově nažloutlý.

Kuchyňské využití:
Dobrá jedlá houba, vhodná zejména k nadívání, ale i do omáček, masitých pokrmů či do směsi.

Upozornění:
Nedoporučuje se sbírat starší plodnice, ve kterých se při počínajícím rozkladu vytváří jedovaté zplodiny. Po konzumaci takovýchto smržů bylo v minulosti zaznamenáno několik případů mírnějších otrav.

Vliv na zdraví:
Ve smrži kuželovitém byly zjištěny látky s antioxidačními a antibakteriálními účinky.

Možnost záměny za jinou houbu: