Červenec - Listopad
Biotop a rozšíření:
Roste obvykle ve skupinách ve smrkových nebo smíšených lesích, s oblibou na travnatých či mechatých okrajích lesních cest.
Vyskytuje se hojně od nižších poloh až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 40-120 mm široký, pevně masitý, zprvu káčovitý a rovnoměrně zaoblený s podvinutým okrajem v mládí spojeným se třeněm bílým až vybledle průsvitným sliznatým závojem, později široce vyklenutý, v dospělosti vmáčklý až nálevkovitě prohloubený, na povrchu za vlhka pokrytý silnou vrstvou slizu.
Pokožka: Elastická, za vlhka snadno slupitelná, barevně variabilní v odstínech šedé, hnědé a fialové barvy.
Lupeny: Tlusté, sbíhavé, vidlené, řídké, v mládí bělavě šedé, později šedé, ve stáří až šedočernavé.
Třeň: 50-80 x 10-25 mm velký, válcovitý, uprostřed někdy nepatrně rozšířený, pevný, plný, mezi kloboukem a slizkým páskem bílý a suchý, níže bílý, na povrchu jemně hrbolkatý a slizký, na bázi přecházející do sytě žlutého zbarvení.
Dužnina: Bělavá, těsně pod pokožkou klobouku hnědavá, v bázi třeně sytě žlutá, s nenápadnou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Černý.
Kuchyňské využití:
Uplatní se zejména v guláších a různých masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že má dužnina mírně nakyslou chuť, doporučuje se také k nakládání do kyselých nálevů.
Poznámka:
Jedná se o jeden z nejlépe poznatelných jedlých druhů.
Zajímavost:
Za vlhka je tato houba natolik slizká, že si vysloužila přezdívku "usmrkánek".