sírovec horský (Laetiporus montanus)
Klobouky jsou již od mládí víceméně vějířovité, na povrchu červenooranžové, někdy až růžovooranžové, vespod vybledle žluté. Na okraji mají světlý bělavě nažloutlý lem.
Květen - Září
Biotop a rozšíření:
Roste velice vzácně v horských polohách na kmenech a pařezech jehličnanů, zejména na smrku ztepilém (Picea abies) a modřínu opadavém (Larix decidua). Objevuje se zpravidla v trsech s klobouky vyrůstajícími většinou střechovitě nad sebou.
Popis:
Plodnice: Jednoleté, kloboukaté, bokem přirostlé, zprvu měkce šťavnaté, později drolivé.
Klobouk: Již od mládí víceméně vějířovitý, 80-300 mm široký a 10-30 mm tlustý, zprvu na povrchu červenooranžový až červenorůžový a vespod žlutý, později zejména ve spodní části vybledávající.
Rourky: 1-4 mm vysoké a žluté, póry velmi drobné, mnohoúhelníkové, zpočátku rovněž žluté, později žlutookrové.
Dužnina: Bělavá až bělavě nažloutlá nebo bělavě narůžovělá, na řezu neměnná, s nakyslým pachem i chutí.
Výtrusný prach: Bělavě krémový.
Kuchyňské využití:
Jedlý druh, který se však nedá vzhledem k vzácnému výskytu ke konzumaci doporučit.
Zajímavost:
Sírovec horský byl jako platný druh popsaný teprve nedávno v roce 2009 Michalem Tomšovským a Liborem Jankovským. Druh byl v rámci Evropy nalezen také na území Slovenska a Rakouska.
Poznámka:
Informace k popisu se mohou částečně lišit. Vycházím ze svého osobního pozorování jednoho jediného nálezu a strohých informací, dostupných z internetu a literatury.
Možnost záměny za jinou houbu:
sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus):- liší se velikostí plodnic a jiným biotopem. Zatímco sírovec horský vyrůstá ve vyšších polohách na jehličnanech a jeho plodnice dorůstají maximálně do 300 mm, sírovec žlutooranžový okupuje listnáče, jeho plodnice mohou být až 500 mm velké a v mládí jsou výrazněji žluté.
Další možnost záměny:
Laetiporus cincinnatus nebo Laetiporus conifericola, které však pravděpodobně nerostou v Evropě a liší se růstem na eukalyptech resp. cizokrajných dubech.