Charakteristické znaky:
U mladších nebo středně starých plodnic je povrch klobouku žlutooranžový až načervenale oranžový, zatímco spodní část je sírově žlutá. V takovém stavu je sírovec pořád ještě jedlý. Plodnice, které postupně vybledávají a jejichž dužnina se začne drobit, již nejsou ke konzumaci vhodné.
U mladších nebo středně starých plodnic je povrch klobouku žlutooranžový až načervenale oranžový, zatímco spodní část je sírově žlutá. V takovém stavu je sírovec pořád ještě jedlý. Plodnice, které postupně vybledávají a jejichž dužnina se začne drobit, již nejsou ke konzumaci vhodné.
Květen - Listopad
Biotop a rozšíření:
Roste s oblibou na ovocných stromech, ale také na akátech, topolech, vrbách, bucích, dubech a dalších listnáčích. Objevuje se na živém i mrtvém dřevě, zpravidla v trsech s klobouky vyrůstajícími většinou střechovitě nad sebou. Vyskytuje se od nížin až po horský stupeň.
Popis:
Klobouk: 100-500 mm široký, v mládí nepravidelně tvarovaný a tlustě zaoblený, sírově žlutý, žlutooranžový až červenožlutý, později polokruhovitý nebo vějířovitý, vybledle žlutý až krémově bělavý a vysychající.
Rourky: 1,5-4,5 mm vysoké, sírově žluté.
Póry: Velmi drobné, mnohoúhelníkové, zpočátku rovněž sírově žluté, později žlutookrové.
Dužnina: Bělavě nažloutlá, v mládí šťavnatě masitá a měkká, ve stáří vysychající a drolivá.
Výtrusný prach: Světle krémový.
Kuchyňské využití:
Sírovec žlutooranžový představuje poměrně chutnou nakyslou houbu, ze které si někteří houbaři připravují falešné pečenáče nebo dokonce bramborový salát. Využívají se pouze mladé šťavnaté plodnice.
Vliv na zdraví:
Velice prospěšná houba vyznačující se zejména protirakovinnými, protizánětlivými, antioxidačními a antibakteriálními účinky. Obsahuje například peroxid ergosterolu, což je velmi účinná látka působící proti různým parazitům.
Upozornění:
Plodnice sírovců se nedoporučují sbírat z akátů, které mají jedovatou kůru.
Zajímavost:
V národním parku New Forrest v Anglii byla v roce 1990 objevena plodnice vážící více jak 45 kg. U nás se největší plodnice objevují většinou na vrbách.
Možnost záměny za jinou houbu:
sírovec horský (Laetiporus montanus):
- liší se velikostí plodnic a jiným biotopem. Zatímco sírovec horský vyrůstá ve vyšších polohách na jehličnanech a jeho plodnice dorůstají maximálně do 300 mm, sírovec žlutooranžový okupuje listnáče, jeho plodnice mohou být až 500 mm velké a v mládí jsou výrazněji žluté.
- liší se velikostí plodnic a jiným biotopem. Zatímco sírovec horský vyrůstá ve vyšších polohách na jehličnanech a jeho plodnice dorůstají maximálně do 300 mm, sírovec žlutooranžový okupuje listnáče, jeho plodnice mohou být až 500 mm velké a v mládí jsou výrazněji žluté.
Další možnost záměny:
- další druhy sírovců, např. (Laetiporus cincinnatus), (Laetiporus huroniensis) nebo (Laetiporus conifericola), které však pravděpodobně nerostou v Evropě a liší se růstem na eukalyptech, jehličnanech či cizokrajných dubech.
- sírovec může být také zaměněný za vějířovec obrovský (Meripilus giganteus), který většinou napadá kořenový systém buků, vyznačuje se spíše žlutohnědým zbarvením klobouku, bělavými póry a zcela odlišnou vůní dužniny.
- sírovec může být také zaměněný za vějířovec obrovský (Meripilus giganteus), který většinou napadá kořenový systém buků, vyznačuje se spíše žlutohnědým zbarvením klobouku, bělavými póry a zcela odlišnou vůní dužniny.