NaturAtlas.cz
 
Jedlé, velmi chutné houby

křemenáč krvavý (dubový) (Leccinum aurantiacum)

Období růstu:
Červen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Roste roztroušeně pod osikami a duby, s oblibou na zásaditém podloží.
Vyskytuje se od nižších poloh až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 50-200 mm široký, v mládí polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, na povrchu jemně plstnatý až plstnatě zrníčkatý, červenooranžový, rezavě oranžový až hnědooranžový, na okraji v mládí přehrnutý blanitým lemem.
Rourky: Až 30 mm vysoké, zúženě připojené, ve stěnách zprvu bělavé až bělavě krémové, později šedé, šedoolivové až šedohnědé, na řezu tmavnoucí.
Póry: Drobné a okrouhlé, v mládí hnědavé až okrové, později vybledávající do světle okrové až špinavě bělavé barvy.
Třeň: 80-220 x 15-40 mm velký, víceméně válcovitý nebo protáhle kyjovitý, pevný, plný, bělavý, ve spodní části rezavočervený, na poraněných místech postupně červenající, pokrytý rezavě nahnědlými šupinkami.
Dužnina: Bělavá, na řezu po chvilce růžovějící, později s výjimkou pozvolna modrozelenající báze třeně tmavě šedofialová, šedohnědá až šedočerná, s příjemnou houbovou vůní i chutí.
Výtrusný prach: Hnědý.

Kuchyňské využití:
Všestranně využitelný a velmi chutný druh.

Zajímavost:
Křemenáč krvavý chutná sice slimákům, ale ti se o něj nemusí dělit s jinak nenasytnými červy, kterým všeobecně křemenáče "nevoní".

Možnost záměny za jinou houbu:

Jedlé, velmi chutné houby
křemenáč osikový (Leccinum rufum):
- křemenáč dubový mívá již od mládí povrch třeně zbarvený rezavě nahnědlými šupinkami, zatímco křemenáč osikový je má v mládí čistě bílé.
Jedlé, velmi chutné houby
křemenáč březový (Leccinum versipelle):
- křemenáč březový je vázaný na břízy a vyznačuje se tmavě šupinkatým třeněm, zatímco křemenáč dubový vyrůstá pod duby nebo osikami a šupinky na jeho třeni jsou spíše rezavě hnědé.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies