NaturAtlas.cz
 
Jedlé houby - jedlé pouze mladé plodnice

houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus)

Období růstu:
Duben - Říjen

Biotop a rozšíření:
Objevuje se nehojně až vzácně na mrtvém dřevě listnáčů, zejména v lužních lesích, podél vodních toků nebo v mokřadech na pařezech a padlých kmenech vrb či topolů. Roste obvykle ve skupinách nebo trsech a upřednostňuje nižší polohy.

Popis:
Klobouk: 40-120 mm velký, zprvu široce vyklenutý s podvinutým okrajem, brzy rozprostřený, na okraji tenký a ostrý, již od mládí s vmáčklým až nálevkovitým středem, tence masitý, suchý, bělavý nebo bělavě krémový, hustě pokrytý vláknitými tmavohnědými šupinami.
Lupeny: 3-5 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, husté, tenké, zprvu bělavé, v dospělosti bělavě krémové, někdy s lososově narůžovělým nádechem.
Třeň: 30-100 x 3-10 mm velký, válcovitý nebo protáhle kyjovitý, pružně pevně masitý, plný, na vrcholu bílý, nížeji až bělavě krémový a hnědě či tmavohnědě šupinkatý.
Dužnina: Bílá až bělavě nažloutlá, na řezu neměnná, tenká, pružně masitá, později dosti tuhá, s příjemnou houbovou vůní a mírně nakyslou chutí.
Výtrusný prach: Bílý až světle bělavě krémový.

Kuchyňské využití:
Obvykle se uvádí jako nejedlý, protože je poměrně tuhý. Klobouky mladých plodnic se však dají využít.

Možnost záměny za jinou houbu:

Nejedlé houbyNejedlé nebo jedovaté houby se zdravotně prospěšnými látkami
houževnatec šupinatý (Neolentinus lepideus):
Vyrůstají na odlišných biotopech a liší se od sebe zejména dužninou. Houževnatec šupinatý se objevuje na dřevě jehličnanů, preferuje sušší místa a jeho klobouky jsou podstatně masitější, zatímco houževnatci tygrovanému se daří na vlhkých lokalitách, okupuje listnáče, je subtilnější a neodstávají mu šupinky na třeni.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies