Období růstu:
Květen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Roste nepříliš hojně, zejména na řezných plochách pařezů a na padlých kmenech jehličnanů, ale i železničních pražcích, telegrafních tyčích nebo na opracovaném stavebním dřevě. Objevuje se jednotlivě nebo v menších skupinách, od nížin až po horské polohy, nejčastěji na teplejších a sušších stanovištích.

Popis:
Klobouk: 40-120(-150)mm velký, v mládí zvonovitý nebo polokulovitý se zřetelně podvinutým okrajem, brzy vyklenutý, v dospělosti plochý, na středu někdy vtlačený až nálevkovitý, tlustě a pevně masitý, suchý, bělavý až bělavě nažloutlý, pokrytý přitisklými nahnědlými šupinami.
Lupeny: 4-8 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, středně husté, zprvu bělavé, v dospělosti bělavě krémové až bělavě nažloutlé, s hrubě zubatým ostřím.
Třeň: 30-80 x 10-30 mm velký, kuželovitý nebo kyjovitý, uprostřed občas vypouklý, pružně pevně masitý, plný, bělavý, bělavě krémový až nažloutlý, pokrytý výraznými, zprvu bělavými, později bělavě nahnědlými odstávajícími šupinkami.
Dužnina: Bílá, na řezu neměnná, zprvu pružně masitá, později až kožovitě tuhá, s nenápadnou anýzovou vůní a mírně nakyslou chutí.
Výtrusný prach: Bílý až bělavě krémový.

Kuchyňské využití:
Pro tuhost nejedlý.

Poznámka:
V některých starších atlasech se uváděl jako jedlý, ale k jídlu se doporučovaly pouze klobouky mladých plodnic.

Vliv na zdraví:
V houževnatci šupinatém byly zjištěny látky s protirakovinnými a imunomodulačními účinky.

Možnost záměny za jinou houbu: