hlíva čepičkatá (Pleurotus calyptratus)
Lupeny této houby jsou v mládí celé zahalené bělavým nebo bělavě šedým blanitým velem. Pozůstatky vela jsou obvykle patrné i u dospělých plodnic. Díky tomtuo znaku je hlíva čepičkatá v podstatě nezaměnitelná.
Duben - Červen
Biotop a rozšíření:
S touto houbou se v přírodě často nepotkáme. Patří k dosti vzácným druhům objevujícím se na odumřelém dřevě některých topolů, především osik. Vyrůstá nejčastěji po 1-3 plodnicích, vzácněji se však může objevovat i v menších střechovitě uspořádaných trsech. Vyskytuje se pravděpodobně pouze v Evropě a upřednostňuje lokality v čistém prostředí.
Popis:
Klobouk: 30-100 mm široký, obvykle bočně přirostlý, polokruhovitý, ledvinovitý nebo škeblovitý, na okraji v mládí široce podvinutý, na povrchu hladký, lesklý a jakoby navoskovaný, paprsčitě přitiskle vláknitý, bělavě šedý, šedohnědý až hnědý.
Lupeny: 4-8 mm vysoké, sbíhavé, středně husté, zprvu bělavé až bělavě krémové, později světle krémově nahnědlé, v mládí celé zahalené jemně blanitým velem.
Třeň: Obvykle chybí nebo je jen krátce naznačený.
Dužnina: Bělavá, na řezu neměnná, pružně tuhá, s příjemnou houbovou vůní a chutí.
Výtrusný prach: Bílý až bělavě krémový.
Kuchyňské využití:
Je podobně chutná jako hlíva ústřičná, ale měli bychom ji vzhledem k jejímu vzácnému výskytu chránit.
Vliv na zdraví:
Obsahuje látky s antibakteriálními a antifungálními účinky.
Poznámka:
Za nafocení tohoto druhu vděčím a děkuji kolegovi Pavlovi Petelíkovi, který mi plodnice ukázal.
Možnost záměny za jinou houbu:
hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus):- hlíva ústřičná vyrůstá v početnějších trsech a její plodnice nejsou zahalené velem, čímž se naopak v mládí vyznačuje hlíva čepičkatá. Ta navíc vyrůstá pouze na některých topolech.
hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius):- hlíva plicní vyrůstá v početnějších trsech a její plodnice nejsou zahalené velem, čímž se naopak v mládí vyznačuje hlíva čepičkatá. Ta navíc vyrůstá pouze na některých topolech.