Atlas hub > Vřeckovýtrusé houby > destice chřapáčová

destice chřapáčová (Discina ancilis)

Charakteristické znaky:
V dospělosti je destice často uprostřed rouška charakteristicky hrbolkatá a vrásčitá. Barva rouška je většinou tabákově hnědá.

Období růstu:
Březen - Květen

Biotop a rozšíření:
Vyrůstá v jehličnatých lesích a mýtinách, kde se objevuje zejména na starých, většinou značně zetlelých pařezech pokrytých mechem. Vyskytuje se hojně, obvykle ve skupinách, od nížin až po horský stupeň. Vzhledem k tomu, že je poměrně náročná na vláhu, v některých letech se s ní ani nemusíme setkat.

Popis:
Plodnice: 40-150 mm široké, v mládí miskovité, brzy zploštělé, v dospělosti často laločnatě zprohýbané či zvlněné, přisedlé s hladkým, obvykle jemně hrbolkatým, uprostřed v dospělosti vrásčitým, tabákově hnědým či načervenale hnědým rouškem a spodní vybledle narůžovělou, při zasychání bělavou částí, z níž vyúsťuje krátký žebernatý třeň.
Dužnina: Tenká, značně křehká, vybledle bělavá až bělavě nahnědlá, s nevýraznou vůní i chutí.
Výtrusný prach: Bílý.

Kuchyňské využití:
Poměrně chutná jedlá houba, kterou můžeme zlehka osmahnout na másle, pouze posolit a takto přidat na topinku.

Zajímavost:
Lidově se této houbě říká prasečí ouško.

Možnost záměny za jinou houbu:

terčovnice síťnatá (Disciotis venosa):

- terčovnice síťnatá je cítit po chloru a vyrůstá zejména v lužních lesích, zatímco destice chřapáčová nijak zvlášť nevoní a objevuje se v jehličnatých lesích na tlejícím dřevě.

Další možnost záměny:

- velmi vzácná, jedlá destice žlutavá (Discina leucoxantha) lišící se okrově žlutým až téměř žlutým rouškem.

- vzácná a rovněž jedlá destice okrouhlá (Discina parma) vyrůstající na tlejícím dřevě listnáčů a lišící se zpravidla drobnějšími, avšak tlustšími plodnicemi.

- některé druhy podobně zbarvených řasnatek (Peziza), které se však liší vůní, biotopem nebo dobou růstu.