Červenec - Říjen
Biotop a rozšíření:
Roste dosti vzácně v jehličnatých lesích, pod borovicemi a smrky. Objevuje se v jehličí a mechu, jednotlivě nebo v menších srostlicích z několika plodnic, na lokalitách s kyselým podložím. Upřednostňuje vyšší polohy a čisté prostředí.
Popis:
Klobouk: 35-70(-100) mm široký, v mládí nejčastěji vyklenutý, nerovný, nepatrně dolíčkatý či jamkatý, sametový, bělavý, někdy až bělavě narůžovělý nebo bělavě krémový, za vlhka pokrytý kapičkami červeně zbarvené tekutiny, později plochý, v dospělosti až prohloubený, postupně od středu tmavě rezavě hnědý a někdy hrubě srstnatý či štětinatý.
Ostny: Husté, krátké, uprostřed maximálně 5 mm dlouhé, v nejranějším stadiu plodnice nevyvinuté, zprvu bělavé, později purpurově hnědé.
Třeň: 10-40(-60) x 10-25 mm velký, víceméně válcovitý, pevně tuhý, na povrchu plstnatý, zpočátku bělavý, později rezavě hnědý.
Dužnina: Korkovitě tuhá, rezavě hnědá, na řezu světleji a tmavěji pásovaná, s nepatrným nakyslým pachem a ostře palčivou chutí.
Výtrusný prach: Hnědý.
Kuchyňské využití:
Nejedlý a navíc zařazený v Červeném seznamu ohrožených druhů hub.
Vliv na zdraví:
Z lošákovce palčivého byly izolovány leucomelon a atromentin, což jsou látky s antibakteriálními účinky. Atromentin navíc působí jako antikoagulant (prostředek proti srážení krve).
Poznámka:
S ohledem na variabilitu plodnic rozlišují někteří mykologové dva druhy, konkrétně ještě Hydnellum diabolus. Tento "druh" by měl mít podle jejich názoru sametovější klobouk, na kterém se v dospělosti v jeho středu nevytváří štětiny.
Možnost záměny za jinou houbu:
lošákovec rezavý (Hydnellum ferrugineum):
- lošákovec rezavý neroní v mládí tolik kapiček jako lošákovec palčivý a liší se nepalčivou chutí dužniny.
- lošákovec rezavý neroní v mládí tolik kapiček jako lošákovec palčivý a liší se nepalčivou chutí dužniny.