terčovnice síťnatá (Disciotis venosa)
Tuto houbu prozradí zejména výrazný pach dužniny po chloru. Vyznačuje se vrásčitým, na středu často paprsčitě žilnatým, hnědým rouškem, bělavě našedlou až bělavě krémovou vnější stranou a krátkou kořenující stopkou.
Březen - Květen
Biotop a rozšíření:
Roste nehojně až vzácně, nejčastěji v lužních lesích při okrajích cest, s oblibou pod jasany v podrostu devětsilu (Petasites). Setkat se s ní můžeme i v zahradách a sadech, kde dělá společnost třešním a hrušním. Objevuje se obvykle v menších skupinkách a upřednostňuje hlinitopísčité zásadité půdy a nižší polohy.
Popis: Plodnice: 50-150(-220) mm široké, nepravidelně miskovité až terčovité, zprohýbané, boulovité, s krátkou kořenující stopkou, vrásčitým, na středu často paprsčitě žilnatým, okrově hnědým až hnědým rouškem a jemně vločkatou, za sucha bělavou, bělavě našedlou až bělavě krémovou, za vlhka nahnědlou vnější stranou.
Dužnina: Tence masitá, křehká, bělavá, na řezu neměnná, s mírnou chutí a pronikavým pachem po chloru.
Výtrusný prach: Bílý.
Kuchyňské využití:
Je jedlá, ale nepříliš masitá. Vzhledem k jejímu vzácnějšímu výskytu bychom ji navíc měli chránit.
Možnost záměny za jinou houbu:
destice chřapáčová (Discina ancilis):- terčovnice síťnatá je cítit po chloru a vyrůstá zejména v lužních lesích, zatímco destice chřapáčová nijak zvlášť nevoní a objevuje se v jehličnatých lesích na tlejícím dřevě.
Další možnost záměny:
- destice okrouhlá (Discina parma) lišící se nenápadnou vůní dužniny a dronějšími plodnicemi s nežilnatým rouškem.
- některé druhy podobně zbarvených řasnatek (Peziza), které se liší buď vůní, povrchem rouška, biotopem nebo dobou růstu.
- některé druhy podobně zbarvených řasnatek (Peziza), které se liší buď vůní, povrchem rouška, biotopem nebo dobou růstu.