NaturAtlas.cz
 
Jedlé houbyJedlé léčivé houby - Obsahují zravotně prospěšné látky

hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron)

Období růstu:
Červen - Listopad

Biotop a rozšíření:
Objevuje se velice hojně v jehličnatých i listnatých lesích, ale také v parcích, na návsích, hrázích rybníků apod. Roste na kyselých, neutrálních i zásaditých půdách, vyskytuje se většinou ve skupinách a setkat se s ním můžeme od nížin až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 30-80(-120) mm široký, zprvu polokulovitý a sametový, později klenutý, v dospělosti až ploše rozložený a jemně plstnatý, suchý, matný, víceméně charakteristicky rozpraskávající, šedohnědý, okrově hnědý či olivově hnědý, v mládí s tenkou červenou vrstvičkou pod pokožkou, která se v dospělosti většinou vytrácí.
Rourky: 4-12 mm dlouhé, připojené až krátce sbíhavé, zprvu žluté, později žlutoolivové až olivově nazelenalé.
Póry: Nepříliš drobné, v dospělosti hranaté, zbarvené stejně jako stěny rourek.
Třeň: 35-80(-100) x 5-20 mm velký, obvykle válcovitý, v bazální části někdy rozšířený, plný, na povrchu bez přítomnosti síťky, v horní části žlutý, nížeji postupně červeně až vínově červeně zrníčkatý, na bázi bělavě plstnatý.
Dužnina: Vybledle žlutavá až žlutá, od středu třeně k bázi často vínově červená, vespod báze až nahnědlá, při poranění nebo na řezu nepříliš výrazně modrající, s velmi příjemnou houbovou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Hnědoolivový.

Kuchyňské využití:
Výborná houba do směsi, polévek a omáček.

Vliv na zdraví:
Obsahuje látky s antioxidačními účinky.

Upozornění:
Ke konzumaci se sbírají pouze mladé, případně nepřestárlé plodnice, které nejeví známky plísní a nejsou červivé. Tyto houby rychle podléhají zkáze, takže jejich zpracování se doporučuje v den sběru. Nenapadené plodnice jsou naprosto neškodné.

Možnost záměny za jinou houbu:

Záměna
Jedlé houby
hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus):
- hřib žlutomasý má v mládí pod pokožkou klobouku tenkou červenou vrstvičku a jeho třeň je na povrchu víceméně červený, zatímco u hřibu uťatovýtrusého červená vrstvička pod pokožkou klobouku chybí a třeň je na povrchu většinou šedohnědý až hnědý.
Další možnost záměny:
- hřib políčkatý (Xerocomellus cisalpinus) lišící se barevnou reakcí dužniny, která na řezu ve spodní části třeně rychle a poměrně výrazně zelenkavě modrá.

- hřib sametový (Xerocomellus pruinatus), jehož klobouk málokdy rozpraskává a plodnice dosahují obvykle větších rozměrů.

- hřib Engelův (Xerocomellus engelii) odlišující se zpravidla nerozpraskávajícím kloboukem a červenooranžovým až červeným zbarvením dužniny v bázi třeně.

- druhy s červeně zbarvenými klobouky, např. hřib červený (Hortiboletus rubellus), hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus) atd.

Všechny tyto druhy jsou jedlé.

Na všechny texty a fotografie na webu NaturAtlas.cz se vztahuje autorský zákon.
Bez souhlasu příslušného autora nelze texty ani fotografie jinde použít.
Zásady Cookies