Období růstu:
Červen - Říjen

Biotop a rozšíření:
Roste poměrně vzácně v lesích i mimo les pod borovicemi s pěti jehlicemi ve svazečku, nejčastěji pod borovicí vejmutovkou (Pinus strobus) a borovicí limbou (Pinus cembra). Objevuje se většinou ve skupinách, někdy i v menších trsech a vyskytuje se na lokalitách s nadmořskou výškou zhruba od 350 m n. m. až po horský stupeň.

Popis:
Klobouk: 35-90(-120) mm široký, zprvu polokulovitý a na okraji lehce podvinutý, později klenutý, v dospělosti až rozprostřený, za sucha lesklý a hladký, za vlhka lepkavý a slizký, v mládí bílý až bělavý, později bělavě našedlý nebo nažloutlý, někdy s nenápadným nafialovělým nádechem.
Pokožka: Tenká, za vlhka celá dobře slupitelná, obvykle nepatrně přetažená přes okraj klobouku.
Rourky: 5-10 mm vysoké, připojené až krátce sbíhavé, bělavé, později bělavě nažloutlé až světle vybledle žluté, ve stáří okrově žluté.
Póry: Drobné, stejně zbarvené jako rourky, často pokryté bělavě mléčnými kapičkami, které při zasychání vínově červenají.
Třeň: 40-100(-130) x 8-20(-25) mm velký, válcovitý, na bázi někdy zúžený, zpočátku bílý, později od zasychajících kapiček vínově skvrnitý, bez přítomnosti vela a prstenu.
Dužnina: V mládí bílá, později v horní části třeně a klobouku vybledle nažloutlá, na řezu neměnná, s nenápadnou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach: Okrový s olivovým nádechem.

Kuchyňské využití:
Jedlý.

Upozornění:
Doporučuje se kombinovat jej s jinými druhy hub. Samostatná konzumace některých klouzků může způsobit žaludeční obtíže.

Možnost záměny za jinou houbu: