Období růstu:
Červen - Listopad

Biotop a rozšíření:
Roste velice hojně v jehličnatých a smíšených lesích, nejčastěji na tlejících pařezech nebo kořenech smrků a borovic. Objevuje se jednotlivě i ve skupinách a setkat se s ní můžeme od nížin až po horské polohy.

Popis:
Klobouk: 70-250(-300)mm široký, v mládí nepravidelně kruhovitý a zaoblený, později obvykle vyklenutě jazykovitý nebo ledvinovitý a nepatrně prohloubený, na okraji podvinutý, rezavě hnědý až tmavě hnědý, s matným, jemně sametovým, ve stáří olysávajícím povrchem.
Lupeny: 3-8 mm vysoké, sbíhavé, husté, vidlené, zprvu bělavé, později bělavě krémové až světle okrové.
Třeň: 30-70 x 20-50 mm velký, výstředný nebo postranní, obvykle válcovitý nebo soudkovitý, plný, tuhý, tmavohnědý až černohnědý, na povrchu jemně sametově plstnatý.
Dužnina: Bělavě krémová až nažloutlá, na řezu neměnná, tlustě masitá, šťavnatá, tuhá, s příjemnou houbovou vůní a nakyslou chutí.
Výtrusný prach: Okrově hnědý.

Kuchyňské využití:
Pro tuhost nejedlá.

Vliv na zdraví:
Obsahuje několik bioaktivních látek s protirakovinnými a neuroprotektivními účinky. Z plodnic této houby byly také izolovány ekdysteroidy ergostanového typu, jež profylakticky působí proti různým autoimunitním chorobám. Ekdysteroidy se kromě hmyzu nachází i v různých rostlinách nebo houbách. Vyznačují se antidepresivními účinky, zvyšují potenci a působí proti stárnutí.

Poznámka:
Ve většině atlasů se uvádí pod názvem čechratka černohuňatá. Čechratky však patří do rodu Paxillus, a proto byl tento druh přejmenovaný.

Možnost záměny za jinou houbu: